18.6. 1757 Bitva u Kolína

Během bitvy u Kolína v červnu 1757 zemřelo či bylo zraněno přes dvacet tisíc vojáků. I proto jde o jeden z největších střetů sedmileté války. Prusové museli po porážce opustit Čechy.

Po bitvě u Štěrbohol Fridrich s potěšením zjistil, že většina poražených Rakušanů neunikla na český venkov, ale byla chycena do pasti v Praze. Předpokládal totiž, že ve městě je málo zásob a že nebude trvat dlouho Prahu vyhladovět. Proto nařídil přivézt k obléhání vozatajstvo a děla z Litoměřic. Zatímco Fridrich čekal, až dorazí po Labi, zpráva o porážce se dostala k vídeňskému dvoru.

Polní maršál Daun, který byl jmenován velitelem rakouských sil na východě Čech pouhé dva dny před bitvou 4. května, dostal nyní rozkaz shromáždit vojáky uprchlé z bitvy a uvolnit Prahu ze sevření. „Kancléř Kounic ve Vídni ihned poslal zprávu princi Karlovi do Prahy, aby zůstal ve městě a čekal na Dauna, který mu přijde na pomoc nerozhodný princ byl nyní jediným velitelem, neboť Browne utrpěl těžké zranění, jemuž později podlehl,“ píše Simon Millar v knize Kolín 1757: první porážka Fridricha Velkého.

Fridrich, informovaný mezitím o rakouském plánu uvolnit Prahu ze sevření, nařídil Bevernovi, aby držel Rakušany pod vedením Dauna v šachu. Bevern opustil pruské ležení 10. května s 18 tisíci muži. Jedním z jeho prvních úkolů bylo zbavit se Chorvatů, kteří mířili proti proudu Labe do Brandýsa, a pak zatlačit rakouské síly zpět na císařské cestě.  Jenže situace se pro pruskou armádu nevyvíjela dobře, a po bitvě u Kolína 18. června 1757 bylo zřejmě, že Prusové nejsou nadále schopní udržet se v Čechách.

Vítězství totiž slavila početnější rakouská armáda o síle 51 tisíc vojáků nad pruským vojskem čítajícím 33 500 vojáků pod vedením Fridricha II. Šlo o první porážku Prusů při svém tažení Čechami, při němž už obléhali Prahu. „Poslední bojeschopné rakouské armádě posílené o saské jezdecké pluky velel polní maršál Leopold Daun. V případě porážky by se otevřela Prusům cesta směrem na Vídeň,“ píší Milan a Roman Plchovi v knize Kam za vojenskými památkami.

Bitva začala ranním pruským obsazením Plaňan, následoval střet s rakouským ústupem a přeskupením sil. Pruská armáda útokem dobyla Křečhoř, ovšem když navečer jejich tlak polevil, Daun zavelel jezdectvu na zteč, podařilo se mu pruské linie rozbít a nepřítele donutit k ústupu. „Fridrich při vědomí už prohrané bitvy opustil bojiště bez předání velení, přesto díky skvělému výcviku a disciplinovanosti se větší část jeho armády podařilo ustoupit,“ popisují ještě Plchovi tehdejší události.

Daun ovšem nepřistoupil na pronásledování a spokojil se s vítězstvím. To mělo dalekosáhlé důsledky, Prusové byl nuceni ustoupit z Čech. Podle počtu mrtvých a zraněných – 9 tisíc na rakouské a 14 tisíc na pruské straně, jde o jednu z největších bitev sedmileté války.

Zdroje: Simon Millar, 1757: první porážka Fridricha Velkého, Milan Plch a Roman Plch, Kam za vojenskými památkami, www.britishbattles.com