18.3.1519 - 11 lodí, 500 mužů

Hernán Cortés, 1. markýz del Valle de Oajaca byl jedním z nejznámějších španělských conquistadorů. Při svém nejslavnějším tažení v letech 1519 – 1521 si podmanil říši Aztéků a stál tak u zrodu Španělského koloniálního panství ve Střední Americe.
Objevení Nového světa dalo Španělskému království  možnost vytvořit nové koloniální panství, dobývat neznámá území a také šířit katolickou víru. Šance na získání zlata, slávy a titulů přitáhla do Nového světa různé dobrodruhy a zchudlé šlechtice,  které ve Španělsku žádná velká kariéra nečekala.

Jedním z nich byl i Hernán Cortes, který v rodném Medellínu nepobyl dlouho a vydal se do světa za slávou a bohatstvím. Od roku 1504 žil na ostrově Hispaniola na Haiti, kde získal bojové zkušenosti na výpravách proti místním indiánům.

Roku 1511 se účastnil dobytí Kuby, kde byl jmenovám starostou města Santiago de Cuba. S místním guvernérem Velazquezem de Cuellara si zrovna dvakrát nerozuměl, ono s Cortesem se prý nevycházelo snadno a tak se snažil vyrazit na další výpravu. Podařilo se mu guvernéra přesvědčit, aby mu povolil v roce 1519 vyrazit na Yucatánský poloostrov. Tato výprava byla v poslední chvíli zakázána a na Cortese byl vydán zatykač, tomu se ale podařilo 18. března 1519 s 11 loděmi a 500 muži vyrazit na cestu.

Na Yucatanu dobyl uzemí Tabasco, ale také se tam dozvěděl o mnohem zajímavějším cíli, o říši Aztéků.

Dne 20. dubna se vylodil poblíž dnešního města Veracruz a nechal se vojskem zvolit soudcem a generálním kapitánem, nařídil spálit lodě, kromě jediné, jež odjela podat zprávu do Španělska.Poté vyrazil do vnitrozemí, kde se mu podařilo spojit s indiánskými  kmeny, které přijaly španělskou nadvládu a přidali se k tažení proti nenávidělým Aztékům. Bez boje došel do hlavního města Tenochtitlánu, kde zajal Aztéckého vládce Moctezumu II. kterého přinutil uznat nadvládu Španělska a Cortes se tak stal faktickým vládcem území dnešního Mexika.

Jeho akce, kterou vlastně podniknul přes zákaz svého nadřízeného mu přinesla problémy. V roce 1520 proti Cortézovi posílá guvernér Velazquez de Cuellara trestnou výpravu 2000 můžů pod vedením Panfila de Navaeze. Cortesovi se ho podaří přepadnout a zajmout, vojáci pak přešli na jeho stranu. Během jeho nepřítomnosti vypuklo v Tenochtitlánu povstání a i když  Cortés s vojskem hned vyráží zpět, musí po prohrané bitvě 2. července 1520 Tenochtitlán opustit. Utrpěl značné ztráty mužstva a i narabované kořisti.

Po doplnění sil znovu Cortés vyráží do útoku, Tenochtitlán nekompromisně rozstřílí dělovou palbou a 13. srpna 1521 definitivně vítězí .cRoku 1522 ho Španělský král Karel V. jmenoval  místodržícím, nejvyšším soudcem a vrchním velitelem Nového Mexika.

Jeho úspěch a nadutá povaha mu ale také udělali mnoho nepřátel. Ve Španělsku byl obviněl ze zneužívání pravomocí a byla na něho vyslána kontrola. Roku 1528 odjíždí proto Cortés do Španělska, aby se hájil přímo u krále Karla V. který mu udělil titul markýz del Valle de Oajaca a obdaroval ho velkými pozemky v Mexiku.

Roku 1529 byl ale už nebyl potvrzen ve funkci místokrále , byl jmenován pouze vrchním velitelem vojska s právem podnikat nové výboje. Podniknul několik výprav do Panamy a Severní Ameriky, které ale pro něho nepřinesly žádný zisk, pouze dluhy. Snažil se, aby jeho dluhy zaplatila královská pokladna, ale bez úspěchu. Byl zahořklý a cítil se nedoceněný, za to všechno co pro Španělsko udělal s ním takhle vyběhli. Roku 1540 byl přijat u Karla V. , ale na jeho situaci to nic nezměnilo. Podniknul ještě v roce 1541 výpravu do Alžírska a před návratem do Mexika umírá roku 1547 ve Španělsku na úplavici.

Jindřich Krejčí (Pilotk) - Detektory Pilot