17.8. 1812 Bitva u Smolenska

Dne 15. srpna 1812 vypadala situace tak, jako by se skutečně podařilo zastavit protivníka u Smolenska, vnutit mu rozhodující bitvu a zničit ho. Během následujících dvou dnů bojovalo 150 tisíc mužů Velké armády proti 120 tisícům Rusů.

Hlavní síly francouzské armády opustily 16. července 1812 pod Napoleonovým vedením Vilno a jako by chtěly dohnat ztracený čas, vyrazily usilovnými pochody k východu, směrem na Vitebsk. Vojáci pochodovali po úzkých cestách nekonečnými lesy, a pokud dorazili do nějaké vesnice, byla stejně liduprázdná jako celá okolní krajina. Obyvatelé opustili svá obydlí a zničili všechno, co by mohlo nepříteli padnout do rukou. Mosty byly spáleny, zásoby potravin odvezeny, dobytek odehnán.

Válka probíhala úplně jinak, než si Napoleon představoval. Začínal si uvědomovat, že to není on, kdo vnucuje protivníkovi svou vůli a diktuje průběh i charakter konfliktu. „Se znepokojením zjistil, že se jeho armáda stále více ztenčuje, přestože dosud nevybojovala ani jednu vážnější bitvu. Mnozí z mladých rekrutů nevydrželi útrapy nekonečných pochodů a umírali nemocemi a vysílením,“ píše Otto Hans-Dieter v knize Šokující vítězství: Nejpřekvapivější zvraty v dějinách válek.

Vojáci neměli co do úst, rozmáhalo se rabování, marodérství a dezerce. Disciplína národnostně pestré armády rapidně upadala. Koně požírali slámu z došků na střechách a postupně hynuli, takže i sám Napoleon musel místy pokračovat pěšky. Z 225 tisíc mužů hlavní armády, kteří překročili Němen, jich do Vitebska došlo už jen 150 tisíc.

Zmítán pochybnostmi o tom, jak se má rozhodnout, zůstal Napoleon opět přes dva týdny nečinně stát ve Vitebsku. Teprve po dlouhém váhání se odhodlal postupovat dál a pronásledovat ruskou armádu. Nedbal na varování některých svých maršálů, kteří se nechtěli nechat zatáhnout hlouběji do nitra nepřátelské země.

V polovině srpna 1812 vypadala situace tak, jako by se skutečně podařilo zastavit protivníka u Smolenska, vnutit mu rozhodující bitvu a zničit ho. Během následujících dvou dnů bojovalo 150 tisíc mužů Velké armády proti 120 tisícům Rusů. „K vytouženému rozhodnutí ale nedošlo. Dva ruské sbory v hrdinném boji odrazily francouzský útok a přikryly tak další ústup hlavních sil směrem na východ,“ uvádí ještě Otto Hans-Dieter.

Napoleon ztratil přes 20 tisíc padlých a raněných. Když vtáhl do Smolenska, nalezl zde jen ruiny, liduprázdné zpustošené ulice a holé stěny potravinových skladů. Svým vyčerpaným vojákům nyní vytyčil další cíl – Moskvu! Vlil jim do žil odvahu a novou naději, že tam vítězně vstoupí, v krásných, pohodlných bytech se zotaví a přezimují v ulicích velkoměsta.

Po nerozhodné bitvě u Borodina skutečně stál Napoleon se svou armádou před branami Moskvy. Na příkaz vojevůdce Kutuzova však bylo město vypáleno a obyvatelstvo evakuováno.

Zdroje:
Otto Hans-Dieter, Šokující vítězství: Nejpřekvapivější zvraty v dějinách válek
Lingea, Průvodce Moskva
www.britannica.com