Tak nevím, co to dnes s lidmi je, ale bylo tady 106 čumilů a ani jeden vám za tento přípěvěk nepoděkoval. Takže, já děkuji za článek i za krásnou fotku obrazu panovnice, která vládla 40 let a že to neměla jednoduché, to si pište! Ani její tatík, tedy Karel VI, protože dostat v té době ženskou na trůn, když syn nebyl, byl také počin, který lze i v dnešní době jen obdivovat.
Vážím si každého, kdo přispěje svojí prací a znalostmi, za jaký-koliv článek z historie naší země, ať už je o čemkoli. A připomenout si tak vzdělanou a chytrou i plodnou panovnici, jejíž mince kolovaly nejen v Evropě, ale snad po celém světě a to i dnes, v tolarové podobě, je snad obdivuhodné, myslím si osobně, že se velmi zasloužila o vzdělání lidí v této zemi, za což jí patří největší dík a úcta, vždyť až teprve nyní, v naší době, začali snad všichni chápat opravdový význam vzdělání. A že to tedy trvalo, od té slavné, sametové revoluce. 😊😄
17.2.1754- Marie Terezie nařizuje sčítání lidu
Kategorie: Osobnosti , Kalendárium
První sčítání lidu na našem území nařídila Marie Terezie 17. února 1754. Podle výsledků jsme tenkrát patřili mezi nejhustěji obydlené evropské země. Tento krok rakouské panovnice ale vyvolal i odpor. Někteří dokonce nevěřili, že nějaké sčítání skutečně proběhlo.
Rakouská císařovna si pojistila pravidelné sčítání lidu prostřednictvím patentu, který vydala 13. října 1753. Když se první průzkum počtu obyvatelstva v únoru následujícího roku uskutečnil, šlo o první takovou jednotnou akci. „Soupis mělo nejprve provést duchovenstvo podle farností, posléze bylo rozhodnuto, že souběžně se uskuteční i sčítání zajišťované vrchností a jeho obsah bude rozšířen o soupis domů a o hospodářskou charakteristiku majitele domu. Sčítání konané v roce 1754 bylo výjimečným počinem,“ uvádí Český statistický úřad.
Sčítání nařízené Marií Terezií umožnilo poprvé stanovit, jak hustě jsou Čechy osídlené. „Za panování Marie Terezie provedeno také první sčítání lidu v Čechách, dle něhož bylo v Čechách tenkráte asi 2 500.000 obyv., neboť osob mužských napočteno bylo jeden milion a dvakrát sto tisíc,“ píše se doslovně v Ottově naučném slovníku.
Údaje však měly některé skupiny snahu zkreslovat. Mezi obyvatelstvem se totiž stupňoval strach ze zvyšování daní. Šlechta a církev zase kritizovala snahy dvora o centralizaci. Pokusy o sčítání obyvatelstva jsou totiž známé už od starověku. Jenže informace nejsou ucelené, ale pouze kusé a hlavně nepřesné. Důvody, proč se v mocných říších zajímali o počty obyvatel byly hlavně dva, a to jak bojeschopnou armádu jsou schopní sestavit a jaké příjmy do státní kasy lze právě získat výběrem daní.
Také Marii Terezii k vytvoření evidence obyvatel motivovalo, že během své vlády stále čelila vnějším nepřátelům. A tak chtěla mít kvůli vojenským, ale také daňovým důvodům přehled o stavu obyvatelstva v zemích rakouské monarchie. Soupis vytvořený v roce 1754 poskytli nejprve duchovním, kteří měli rozčlenit lidi na ty, kteří jsou schopní se vyzpovídat nebo již tak dokonce učinili. Dále na mládež způsobilou k náboženské výchově a na děti.
K údajům měly přístup i vrchnostenské úřady. Obyvatelé se evidovali podle pohlaví, věku a rodinného stavu. Současně se dělal také přehled domů. Přes sto let byly výsledky státním tajemstvím a někteří ani nevěřili, že nějaké sčítání monarchie provedla. Soupisy obyvatelstva se ale skutečně dělaly, a to každé tři roky.
Zdroje: www.czso.cz, www.avcr.cz, Ottův slovník naučný, www.geschichtewiki.wien.gv.at, https://deacademic.com/
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Pěkný článek, děkuji jako stočtyřicátýčtvrtý
Diky.. to jsem nevěděl..
Viky, díky za článek, opět zajímavé čtení. Této panovnice si vážím mnohem víc, než těch Všech dnešních darmojedů.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.