17.11.1558 Usedla na trůn Alžběta I.

Období vlády Alžběty I. bývá označováno za zlatý věk Anglie. Všeobecně je považována za panovnici, která se snažila o usmíření náboženské nesnášenlivosti.

Anglická a irská královna Alžběta I. se narodila 7. září 1533 a zemřela 24. března 1603. Byla anglickou královnou od roku 1558 do roku 1603 a byla známá pod přezdívkami „Panenská královna“ nebo „dobrá královna Bětka“.

Všeobecně je považována za nejúspěšnější z anglických panovníků. Královnou se stala v pětadvaceti letech poté, co její mladší bratr Eduard zemřel na tuberkulózu (1553) a posléze zemřela i její nevlastní sestra Marie (1558). Během Mariiny vlády byla Alžběta na dva měsíce sice uvězněna v obávaném londýnském Toweru.

Období její vlády bývá označováno za zlatý věk Anglie. „Vznikaly a hrály se Shakespearovy hry, došlo k porážce španělské armády a k navázání diplomatických vztahů s osmanskou říší, probíhal průzkum a osídlování amerických kolonií. Alžběta zaměstnala sira Francise Walsinghama, vznikajícího muže řídícího její síť špionů, a s velkým prospěchem využívala jeho služeb,“ píše Matthew Reilly v knize Turnaj.

Alžbětina vláda byla provázena válkou se Španělském a rozdrcením velké armády, neustálým povstáním katolíků a dalšími ne zcela klidnými jevy, byla více než čtyřiceti lety stabilního vývoje a růstu. Nejvíce Alžběta proslula tím, že prosadila stětí Marie Stuartovny, skotské královny a katoličky.

V Anglii je Alžběta považována za panovnici, která se snažila o usmíření náboženské nesnášenlivosti. Jiný názor mají Irové, kteří vzpomínají spíše na rok 1582, kdy Alžbětina vojska pobila během potlačování jednoho z mnoha povstání asi 30 tisíc Irů, z nemalé části nikoliv povstalců, ale civilistů včetně žen a dětí.

Anglická armáda uplatňovala v Irsku taktiku spálené země, což vedlo k několika vlnám hladomorů a obrovské zkáze po celém ostrově. Za její vlády se naprosto zásadně rozvinulo divadlo, celá tato doba je obvykle nazývána dobou „Alžbětinského divadla“.

Když Alžběta I. zemřela, byl jejím nejbližším žijícím příbuzným král Jakub VI., který se tím pádem stal Jakubem I. Anglickým a také hlavou anglikánské církve. Ten ale nebyl mezi katolíky oblíbený, a tak se ho malá skupina rozhodla zavraždit s ním i celý parlament, šlo o Spiknutí střelného prachu…

Zdroje: Matthew Reilly, Luboš Smrčka: Rodinné finance, Ekonomická krize a krach optimismu, www.wikipedia.org