17. 1. 395 - Osudné rozdělení Římské říše

Římská říše patřila k nejmocnějším a největším v dějinách Evropy. Existovala v letech 27 před naším letopočtem až 17. ledna 395, kdy byla po smrti císaře Theodosiuse I. rozdělena mezi jeho dva syny. Východní části vládl osmnáctiletý Arcadius a západu teprve desetiletý Honorius.

Theodosius I. byl tak posledním císařem, který vládl velké říši jako celku. Podobně jako Konstantinovi I. se mu říkalo „Veliký“ kvůli pozitivnímu vztahu k církvi. Za jeho vlády došlo k povýšení křesťanství na státní náboženství, zároveň vzniklo několik zákonů proti pohanství a křesťanským herezín. Ve skutečnosti dokončil reformu, která byla zahájena v době císaře Konstantina a prohlásil křesťanství za jediné oficiální náboženství Římské říše. Od roku 391 byly zakázány všechny pohanské chrámy a události zakázány.

„Theodosius I. křest přijal během těžké nemoci, krátce po tom, co se ujal vlády. Roku 380 prohlásil, že jediná pravdivá a opravdová víra je založená na katolickém nikajském vyznání. rok později vyhlásil, že má být každý kostel předán do rukou katolického biskupa a on sám se stal tím, který rozhodoval o tom, kdo se může považovat za katolíka a kdo ne,“ píše Michael Grant ve své knize Římští císařové.

Rovněž Theodosius I. nařídil senátorům, aby si vybrali, zda bude říši vládnout Jupiter nebo Ježíš. Samozřejmě většina z nich se přiklonila ke křesťanství. Zároveň si byl vědomý, že ani jeden z jeho synů není schopen vést efektivně říši, a proto se v roce 395 rozhodl říši rozdělit.

Říši již nikdo nedokázal spojit

Theodosius se domníval, že pro tehdejší společnost šlo o nejlepší řešení, které veřejnost přijme bez obav. Už dříve byla totiž říše rozdělená. A to když v roce 284 císař Dioklecián na čas stabilizoval říši a pro její lepší správu zavedl takzvanou tetrarchii, tedy vládu čtyř panovníku. Později ale opět došlo ke sjednocení, což v případě dalšího rozdělení předpovídal i Theodosius, který zemřel 17. ledna 395 v Miláně.

Jeho synové - Honorius a Arcadius – se ale v roli vladařů příliš neosvědčili. Přestože Theodosius udělal vše proto, aby i přes vládu dvou panovníku byla zachována formalita jednoho státu, mezi Východořímskou a Západořímskou říší se prohlubovaly etnické, kulturní, sociální, ekonomické i politické rozdíly. Navíc situaci komplikovaly i útoky barbarů. A po vládě bratrů se již neobjevil schopnější vladař, který by Římskou říši sjednotil.

Zdroj: www.shorthistory.org, www.historyhit.com, Michael Grant: Římští císařové