16.9. 1824 Zemřel francouzský král Ludvík XVIII.
Kategorie: Osobnosti , Kalendárium
Ludvík XVIII. nastoupil na trůn 11. dubna 1814 a pak znovu po přestávce způsobené Napoleonovým návratem. Byl považován za konzervativního křesťanského krále, kterého do čela Francie vynesla revoluce.
Byl bratrem popraveného Ludvíka XVI. a svého nástupce Karla X. Narodil se 17. listopadu 1755 a patřil ke královskému rodu Bourbonů. V číslování chybí Ludvík XVII. Byl to totiž syn popraveného krále a zemřel teprve v deseti letech, dva a půl roku po svém otci. Od zatčení svých rodičů byl vězněn. Později byl dán do výchovy rodiny jakobínů, kde na následky věznění zemřel. Existuje i teorie, že byl zavražděn. Každopádně nikdy nevládl a králem byl pouze formálně.
Jeho strýc - Ludvík XVIII. nastoupil na trůn 11. dubna 1814 a pak znovu po přestávce způsobené Napoleonovým návratem 18. července 1815 a vládl až do 16. září 1824. Toto období je známé jako bourbonská restaurace. Poprvé ve francouzských dějinách se ovšem jednalo o monarchii konstituční, nikoli autokratickou.
Po porážce Napoleona byla totiž monarchie restaurována. „Snaha bourbonských panovníků obnovit v nějaké podobě předrevoluční absolutismus narážela trvale na silný společenský odpor a konečně vyústila v parlamentarismus britského typu v rámci třetí republiky v letech 1870 až 1940,“ píší Oldřich Krpec a Vladan Hodulák v knize Evropa ve světové ekonomice: Historická perspektiva.
Díky všem tehdejším okolnostem je Ludvík XVIII. dodnes považován za krále, kterého vlastně na trůn přivedla revoluce. On sám se přitom zapletl v roce 1789 do přípravy státního spiknutí, jehož cílem bylo sesadit z trůnu podle některých až moc umírněného Ludvíka XVI. Plány však byly odhaleny. Ludvík tehdy jako vévoda z Provence cestoval po celé Evropě a hledal spojence v boji proti revoluci.
Ludvík XVIII. a jeho žena Marie Josefina Savojská neměli děti, a tak po králově smrti přešla koruna na nejmladšího z bourbonských bratrů Karla Filipa, hraběte d'Artois. Ludvík XVIII. byl považován za konzervativního křesťanského krále.
„Když na trůn nastoupil Karel X., byla to obrovská změna. K horšímu. Extremisté konečně dostali krále, který se fanaticky držel svých představ o absolutní monarchii, že šokoval i nejžhavější roajalisty. Když se začaly projednávat návrhy zákonů o navrácení občanskoprávního statutu duchovenstvu, o obnovení práva prvorozenectví, a když vešlo v známost, že emigrantům byla přiznán suma jedné miliardy jako odškodnění za zkonfiskovanou půdu, vzedmula se vlna rozhořčení zasahující všechny vrstvy obyvatelstva,“ přibližuje Hana Marie Körnerová v knize Pán hor II.
Zdroje: Oldřich Krpec a Vladan Hodulák v knize Evropa ve světové ekonomice: Historická perspektiva. Zdeněk Ležák a Jakub Dušek, Kronika Bolševismu, www.wikipedia.org, https://shannonselin.com/
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
V chatu není žádný příspěvek.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.