16.7. 1969 Apollo 11 míří k Měsíci

Přesně 16. července 1969 v 16.32 hodin odstartovala posádka Apolla 11 k historické cestě na Měsíc. První kdo se dotkl měsíčního povrchu byl  Neil Amstrong.

NASA 9. ledna 1696 oficiálně oznámila, že posádku Apolla 11 bude tvořit velitel Neil Amstrong, pilot velitelského modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin Aldrin. Dva dny před samotným startem 14. července se v blízkosti Kennedyho mysu scházelo množství lidí, aby pozorovali závěrečné přípravy na první přistání člověka na Měsíci.

Kosmická loď Apollo 11 odstartovala z vesmírného střediska na kalifornském Cape Canaveral 16. července 1969 v 16.32 hodin. „Vrcholí tak závody o Měsíc, které vyhlásil prezident John Kennedy v květnu 1961 – v reakci na šok, který Američanům způsobil první let Jurije Gagarina. Cesta člověka na Měsíc  a jeho bezpečný návrat se měla stát skutečností do konce desetiletí,“ píše Alena Breuerová v knize Můj rok 1969.

O Vánocích 1968 kolem Měsíce krouží Apollo 8 a jeho posádka předčítá z knihy Genesis. Půl roku na to je její cíl na dosah. Velitelem Apolla 11 je již zmiňovaný Neil Amstrong, který se má také stát prvním člověkem, jehož noha se dotkne Měsíce, protože je civilista. Plukovník Aldrin, pilot lunárního modulu, zuří a marně se snaží rozhodnutí nadřízených zvrátit. Pilot velitelského modulu Collins se na Měsíc nedostane vůbec. Zůstal na oběžné dráze.

Astronauti tenkrát strávili na povrchu Měsíce něco přes 21 hodin. Jejích první měsíční vycházka trvala 2 hodiny a 15 minut. Prvním člověkem, který se dotkl měsíčního povrchu, byl skutečně Amstrong, který při výstupu z měsíčního modulu pronesl památnou větu: „Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo.“

Někdejší předpověď prezidenta J. F. Kennedyho tak došla svého naplnění, zatímco Sověti k obdobné pilotované misi ještě nebyli připraveni a později od záměru vyslat na Měsíc svou posádku začali ustupovat. Americký měsíční program Apollo, zahájený v roce 1967, slavil triumfální úspěch a na dalších pět let se stal prioritou NASA.

Koncem roku 1972 byl však tento program náhle ukončený poslední misí Apolla 17 s tříčlennou posádkou. „Oficiální důvod, proč Američané přestali létat na Měsíc, spočíval především v tom, že lunární projekt Apollo stál dohromady 24 milionů dolarů a byl už i pro USA moc drahý,“ vysvětluje Vladimír Liška v knize Jurij Gagarin: utajená pravda.

Zdroje: Tomáš Přibyl, Dobytí měsíce, Vladimír Liška, Jurij Gagarin: utajená pravda, Alena Breuerová, Můj rok 1969, www.limaohio.com