16.4. 1943 Špatně navigovaný nálet na Škodovku

Hlavně ke konci druhé světové války byl areál plzeňské Škodovky cílem bombových útoků. Jenže 16. dubna 1943 došlo k omylu a bomby zasypaly nedaleké Dobřany, kde se nacházela psychiatrická léčebna.

Nálety spojenců byly jedním z taktických kroků, jak oslabit pozice Němců. Často bohužel za cenu mnoha životů civilistů. Jedním z takových příkladů je bombardování Dobřan na Plzeňsku, ke kterému došlo v noci z 16. na 17. dubna 1943. Původním cílem totiž měla být továrna Škodovky. Jenže špatně navigovaný nálet skončil vybombardováním jihovýchodní části města Dobřany, kde se nacházela psychiatrická léčebna.

Její vzhled byl patrně jednou z věcí, která zmátla část naváděcích strojů. Areál léčebny totiž připomínal tovární haly, které měly být původním cílem náletu. Dalším cílem se pak stala kasárna s výcvikovým střediskem wehrmachtu vzdálená asi jeden kilometr od léčebny. Při náletu zemřelo 100 pacientů, 60 vojáků a 35 civilistů. Ze 746 domů jich zůstalo nepoškozených jen 200.

„Tragický omyl způsobila navigační chyba značkařů, kteří shodili osvětlovací pumy nikoli na Plzeň, nýbrž před ní, a to mezi obcemi Nová Ves, Lhota u Dobřan a městem Dobřan. Omyl s největší pravděpodobností způsobila podobnost plzeňských a dobřanských objektů,“ uvádí přímo časopis Historie a Vojenství, který vydává Vojenský historický ústav.

Piloty také pravděpodobně zmátl jeden z naváděcích letounů, který byl nad Plzní zasažený a podle všeho potřeboval nouzově přistát. Dostal se až nad Dobřany, kde se poblíž nádraží zřítil. Letecký útok na plzeňskou Škodovku naplánovaný na 16. dubna 1943 byl pojmenovaný jako Operace Frothblower a šlo o nálet bombardérů britského Královského letectva RAF.

„K provedení útoku bylo vysláno 327 čtyřmotorových bombardérů typu Lancaster a Halifax. Jejich posádky patřily ke zkušeným jednotkám a taktika náletu s použitím značkovacích a osvětlovacích pum, shazování na začátku útoku, byla v této době zavedena a vyzkoušena,“ uvádí se v Západočeském historickém sborníku.

Důvod, proč se spojenci zaměřili na Škodovku, je jasný. V době před druhou světovou válkou vojenská část produkce činila v této fabrice 62 procent. Vyráběly se tam dělostřelecké tahače, vojenské nákladní automobily, protitankové kanóny, kanóny, houfnice, minomety, moždíře i lehké tanky LT-35 a LT-38. Po obsazení Československa tak Němci získali jednu z nejvýznamnějších zbrojních základen.

„Na jaře 1945, vzhledem k častému bombardování německého vnitrozemí, produkce Škodovky činila plnou třetinu všech zbrojních dodávek německé armády. I to byl pravděpodobně důvod k jinak těžko pochopitelnému opakovanému bombardování této továrny na konci války,“ píší Milan a Roman Plchovi v knize KAM za vojenskými památkami.

Zdroje: Západočeský historický sborník, Historie a vojenství, Milan Plch a Roman Plch: KAM za vojenskými památkami