16.3. 1880 Narodil se generál Eduard Kadlec

Během první světové války patřil Eduard Kadlec k uznávaným velitelům. Nakonec umřel v chudobě a zapomenutý, jeho žena musela rozprodat jeho vyznamenání. Narodil se před 140 lety.

Eduard Kadlec pochází z Ústní nad Labem. Narodil se v úřednické rodině. V roce 1900 absolvoval kadetní školu a o devět let později už sloužil v armádě na různých místech. Vypracoval se na dělostřeleckého specialistu rakousko-uherské armády. „Ještě na jaře 1909 se Eduard Kadlec vypravil do Bruselu, kde se přihlásil ke službě v koloniální správě nově vytvořené kolonie Belgické Kongo,“ píše Jiří Fidler v knize Generálové legionáři.

Jako příslušník rakousko-uherské armády bojoval v Kongu pět let. Za svou vojenskou službu získal několik belgických řádů. Během první světové války bojoval na východní frontě. V letech 1914 až 1915 patřil mezi velící důstojníky pevnosti Přemysl v Haliči. Po kapitulaci v březnu 1915 byl zajatý a následně se k československým legiím.

„Ráno 23. března 1915 se do ruského zajetí vzdalo devět generálů, asi 2 600 důstojníků a 117 tisíc vojáků rakousko-uherské armády, mezi důstojníky také záložní nadporučík Eduard Kadlec. Až do června 1916 byl uvězněn v ruských zajateckých táborech,“ uvádí ještě Fidler.

Posléze ale pomáhal budovat československé vojsko v Rusku a účastnil se bitvy u Bachmače, kde byl těžce zraněný, ale zůstal u pluku na jeho cestě po Transsibiřské magistrále. V Rusku se také oženil, za manželku si vzal Věru Fjodorovnu Solovjevovou. Poté, co se uzdravil, se stal v květnu 1918 velitelem 7. pluku.

„Od června 1918 pak na krátkou dobu náčelníkem štábu Sibiřské skupiny československých vojsk na Rusi, která sváděla na magistrále boje s bolševickými vojsky. Od 21. července 1918 se pak stal jejím velitelem a byl povýšen na plukovníka, počátkem září 1918 převzal dočasně velení 2. střelecké divize,“ píše se v Internetové encyklopedii dějin města Brna.

Na konci roku 1918 měl na starosti organizaci Rumunské legie a sedmihradských a bukovinských střelců v Irkutsku a stal se jejím velitelem. V několik bitvách se mu podařilo porazit sovětská vojska. V roce 1921 ho povýšili na brigádního generála a v roce 1937 na armádního generála, byl však poslán do penze. Těžké časy zažil během druhé světové války, kdy ho hlídala tajná policie

„Za prvního stanného práva v roce 1941 byl v Brně souzen, ale nakonec propuštěn na svobodu. Na podzim 1948 ho vystěhovali z vily v Brně, v roce 1950 degradovali na vojína, zbavili vyznamenání a penze. Brigádně pracoval v Muzeu města Brna, kde zpracoval katalog sbírky zbraní,“ uvádí ještě internetová encyklopedie.

Zemřel zapomenutý a v chudobě 19. srpna 1961 v Brně, jeho žena musela prodat vojenská vyznamenání.

Kapitán Eduard Kadlec v uniformě belgického důstojníka (1908)

Zdroje: Jiří Fidler: Generálové legionáři