16.12.2009 Nález 3000 let starých koster

Skvělý objev se podařil před jedenácti lety archeologům pod vodou. V Tichém oceánu našli desítky koster. Jejich stáří odhadli odborníci na tři tisíce let. Podle všeho šlo o obyvatele tichomořském souostroví Vanuatu. Zprávu zveřejnila média jen několik dnů před vánočními svátky.

Když archeologický tým v letech 2008 a 2009 začal prohledávat starý korálový útes, zjistil, že ve starověku sloužil jako hřbitov. Archeologové objevili přes sedmdesát těl, díky kterým zjistili nové informace o životě zdejších lidí a jejich pohřebních rituálech.

„Je to průlomový objev, protože jde o nejstarší a největší nález koster v Tichém oceánu. Našly se hřbitovy více na východ, ale jsou mnohem mladší a objev nebyl tak rozsáhlý,“ konstatoval vedoucí výzkumu Mads Ravn.

Příbuzní se svými mrtvými příbuznými nejednali zrovna v „rukavičkách“. Kromě toho, že mrtví neměli hlavy, tak někteří měli zlomené ruce a nohy, aby se vešli do dutin korálového útesu. Možná je nejprve nechali vyhnít a později pohřbili už jen kostry.

Psali jsme o tom zde:https://www.lovecpokladu.cz/home/archeologicke-zpravy-21-12-27-12-2009-nejen-pro-hledace-s-detektory-kovu-4862

Vanuatu je souostroví, které se nachází asi 2350 kilometrů východně od Austrálie. Jeho součástí je 83 ostrovů. Zdejší půda je poznamenaná erupcí sopky, ke které došlo zřejmě před třemi tisíci lety.

„Způsob, jakým zdejší obyvatelé před tisíci lety pohřbívali své blízké, byl zcela v souladu s tím, jaký měli pohled na smrt. Nedělali moc rozdíl mezi tím, jestli žijete v přítomnosti nebo jste zemřel a odebral se na onen svět. Doma měli běžně vystavené lebky svých mrtvých předků. Pořád je prostě brali tak, že jsou s nimi i v jejich současném životě,“ uvedl ještě Ravn.

Lebky pravděpodobně používali během rituálů. Nasvědčuje tomu fakt, že archeologové našli jednu kostru, která měla na hrudy hned pět lebek. „Právě to nás utvrdilo v myšlence, že lebky mohly být použity během rituálů,“ podotkl Ravn.

Po běsnění zdejší sopky obvykle sopečný popel odstranili a poté své blízké pohřbili právě pod popel s pískem. Každý hrob označili keramickou nádobou zdobenou složitými vzory, případně malými kousky kostí. Na keramice jsou také vyobrazeny tváře a oči, možná obrazy jejich předků.

„Nikdy předtím jsem neviděl tak krásné artefakty. Byla to možná nejkrásnější hrnčířská práce té doby na světě,“ zhodnotil Ravn.

První obyvatelé Vanuatu pravděpodobně pocházeli z Tchaj-wanu a Filipín. Cestovali tisíce kilometrů velkými kánoemi s plachtami, protože se na nich přepravovaly celé rodiny. Posléze se usadily na neobydlených ostrovech. Jejich obživou byl především rybolov a obdělávání půdy.

Zdroje: www.sciencedaily.com, www.nytimes.com, www.anu.edu.au