15.8. 1307 Českým králem stal opět Jindřich Korutanský

Jindřicha Korutanského hodnotili mnozí jako slabého panovníka. Českým králem byl s přestávkou čtyři roky. Druhé korunovace se dočkal v polovině srpna 1307. Nakonec ho na trůnu vystřídal Jan Lucemburský.

V českém království si po tragické smrti Václava III. dělal nárok na trůn korutanský vévoda Jindřich oženěný s královou sestrou Annou. Jenže římský král Albrecht I. prohlásil Čechy za uvolněné říšské léno, nechal české pány, aby novým panovníkem zvolili jeho syna Rudolfa, a pro jistotu ho oženil s mladičkou vdovou Eliškou Rejčkou.

Ale ani tento Rudolf, pro své nápadně skromné stolování přezdívaný Kaše, si pražský trůn dlouho neužil. Už v následujícím roce zemřel při obléhání Horažďovic údajně pro úplavici. Nechybělo však ani podezření, že byl ve skutečnosti otráven, některé kronikáři ho zase pomluvili, že se sexuálně náruživou Eliškou Rejčkou umiloval k smrti.

Po Rudolfově předčasném úmrtí chtěl římský král Albrecht protlačit na český trůn dalšího syna Fridricha, jehož kronikáři obdařili lichotivějším přívlastkem Sličný. „Jenže jeho kandidaturu podpořili pouze moravští páni, kdežto česká šlechta si znovu zvolila Jindřicha Korutanského. Nějaký čas se schylovalo k válce, ale už zmíněná vražda římského krále Albrechta učinila konec habsburským ambicím. Fridrich uzavřel s Korutancem mírovou smlouvu, za odškodné 45 tisíc hřiven stříbra se zřekl nároků na český trůn a zavázal se vydat všechna města a hrady, jichž se u nás zmocnil,“ píše Jan Bauer v knize Ženy z rodu Lucemburků.

Jindřich Korutanský byl však podle mnohých slabým panovníkem. Charakterizoval ho tak například František Palacký. „Jakkoliv statné byl postavy, zdá se, že naprosto byl neschopen vládnouti říši poněkud větší, a držeti na uzdě lid tak bujarý a pohyblivý, jací byli tehdejší Čechové,“ napsal.

Nedokázal například čelit vzpouře bohatých kutnohorských a pražských patricijů žádajících svůj podíl na moci. Vzbouřenci v únoru 1309 dokonce zajali v sedleckém klášteře u Kutné Hory nocujícího královského podkomořího Jindřicha z Lipé, jeho přítele Jana z Vartemberka a zavraždili kutnohorského rychtáře Jana z Rožmitálu. V Praze pak měšťané zajali nejvyššího purkrabího Hynka Berku z Dubé.

Postupem času se mezi odpůrci české krále Jindřicha Korutanského začaly objevovat návrhy na panovníka, který by ho měl nahradit na českém trůně. Padalo jméno Jana Lucemburského. „Jindřich Korutanský hleděl se s napětím všech sil na trůně se udržeti. Povolal proto do země statečného korutanského pána, Jindřicha Aufensteina s několika sty bojovníků, kteří však svými násilnostmi ještě více rozmnožili nenávist obyvatelstva,“ píše se ve Vlastivědě Moravska.

O český trůn přišel Jindřich definitivně v roce 1310, kdy ho nahradil Jan Lucemburský. Měl podporu římskoněmeckého krále Jindřicha VII. Lucemburského.

Zdroje:
Jan Bauer, Ženy z rodu Lucemburků
Vlastivěda Moravska
www.wikipedia.org