15.11.1939 Pohřeb Jana Opletala

Jana Opletala postřelila německá police během demonstrace v říjnu 1939. Jeho pohřeb se proměnil ve velkou studentskou demonstraci proti nacistické zvůli, za kterou následně studenti zaplatili krutou daň. Někteří byli popraveni, další odvezli do koncentračního tábora.

Výročí den vzniku republiky, 28. říjen, byl z české strany v roce 1939 důvodem k demonstracím proti okupaci. Německá policie rozháněla demonstranty i střelbou. Zasáhla dva mladíky, kteří zranění nakonec podlehli. Jedním z nich byl pekařský pomocník Otakar Sedláček, druhým student medicíny Jan Opletal.

Zemřel 11. listopadu a o pět dní později se konal jeho pohřeb. Zpráva o smrti Jana Opletala se šířila nejen mezi studenty Hlávkovy koleje, ale záhy o ní hovořila celá Praha a potom i celá země.

 „Proměnil se ve velkou studentskou demonstraci proti nacistické zvůli. Opletalovu rakev nesli studentu z Hlavovy kaple na Albertov, v čele kráčel děkan lékařské fakulty František Hájek,“ popisují pohřeb Milan Syruček a Josef Svoboda v knize Proč zmizely insignie Karlovy Univerzity - 70 let pátrání po 700 let starých symbolech české historie.

Když ukládali rakev do pohřebního vozu, zpívali celou československou hymnu, třebaže v té době už Slovensko bylo samostatným státem. Studenti se rozešli, ale naopak dál demonstrovali v pražských ulicích – na Karlově náměstí, v Jungmannově, na Národní třídě a před právnickou fakultou, kde oddíly SS a policie zatkly prvních patnáct studentů.

Demonstrace nezůstala bez odezvy v nejvyšších politických kruzích v Berlíně. O trestu pro vzpurné české studenty se jednalo téměř celý den. „Bylo rozhodnuto zavřít české vysoké školy a studentské funkcionáře exemplárně potrestat. Šest z nich zatkli přímo v sídle Svazu vysokoškolského studentstva v Hopfenštokově ulici, další vytáhli z jejich bytů a svezli do Petschkova paláce, kde gestapo vyslýchalo všechny oběti,“ píší ještě Syruček se Svobodou.

Devět studentů 17. listopadu bez soudu popravili v Ruzyni, kam do tamních kasáren sváželi další zatčené během přepadu studentských kolejí všude v Praze. Celkem zatkli 1800 studentů, některé z nich však propustili, když se prokázali členstvím v některé fašistické organizaci či byli cizinci.

1185 zbývajících naložili do vlaku, v němž už byli studenti zatčení v Brně, a všechny odvezli do koncentračního tábora v Sachsenhausenu a tam je zařadili mezi ostatní politické vězně. Po celé republice nacisté rozvěsili dvoujazyčné plakáty, kde pro výstrahu popsali svou odvetu za studentský protest.

Zdroje: Milan Syruček a Josef Svoboda, Proč zmizely insignie Karlovy Univerzity - 70 let pátrání po 700 let starých symbolech české historie, Jan Gebhart a Jan Kuklík, Dramatické i všední dny protektorátu, http://www.dnyceskestatnosti.cz