15.1.1945 Bitva v prostoru Jasla

Dodnes historici hodnotí bitvu u polského Jasla jako neúspěšnější vystoupení československého dělostřelectva v jeho historii. Odehrála se v polovině ledna 1945. Podařilo se prorazit obrané linie nepřítele.

Československé jednotky operovaly na východní frontě také v poslední fázi druhé světové války. Mezi nejvýznamnější bitvy bezpochyby patří boje u Jasla, které byly součástí Západokarpatské operace. Historik Ivo Pejčoch, který působil ve Vojenském historickém ústavu dokonce napsal, že jde o největší a neúspěšnější operaci českého dělostřelectva vůbec.

„Za minulého režimu byl 15. leden slaven jako Den dělostřelectva, později Den raketového vojska a dělostřelectva,“ připomněl Pejčoch. V každém větším městě byla dokonce Jaselská ulice. V Brně například v samém centru.

Bitva u Jasla započala 12. ledna 1945. 1. československý armádní sbor SSSR byl podřízený 4. ukrajinského frontu. Společně se všemi třemi běloruskými fronty, a také 1. ukrajinský front se pustili do útoku proti německé armádě.

Během operace Jasla bylo nasazeno všech pět dělostřeleckých pluků. Samotný boj odstartoval 15. ledna ve čtyři hodiny ráno. Před zahájením bylo potřeba provést technickou přípravu. Čekalo se také na příznivé počasí. Samotná palba začala přesně v 8.30 ráno. Spustila se těžká dělostřelecká raketometná palba, která skončila až těsně před desátou hodinou dopoledne.

Po zastavení palby se dala do pohybu pěchota i tanky. Nasazeny byly dvě československé čety. Jedna pod velením Josefa Firly a druhý pod velením nadporučíka Rostislava Kadeřávka. Celkem disponovali pěti tanky a jedním samohybným dělem.

„Jejich úkolem byl postup proti opevněným kótám 379. a 382. v prostoru Jasla a potom pronásledování nepřítele. Přes ztrátu dvou strojů tankisté se samopalníky obě kóty ovládli a potom postupovali do obcí Swierchowa a Zaleže, během boje účinně podporovali pěšáky Rudé armády,“ popisoval ještě Pejčoch.

Československé pluky byly úspěšné a jasně donutily nepřítele k ústupu. „Přijeli jsme do německé obrany a někteří Němci vyskakovali ze zákopů, někteří se vzdávali, někteří utíkali, někteří se ještě bránili a stříleli,“ připomíná Paměť národa, jak na bitvu vzpomínal volyňský Čech Josef Kulich.

Prolomit německou obranu se podařilo s minimálními ztrátami. O život přišlo osm Čechoslováků a dalších 27 bylo zraněno. Němci zničili jen jeden československý tank. Právě dva mrtví byli tankisté.

Zdroje: www.pametnaroda.cz, www.vhu.cz, Karel Richter, Cesta domů vedla ohněm