14.8. 1431 Bitva u Domažlic

Bitva u Domažlic se stala jedním z nejpověstnějších a zároveň jedním z posledních husitských vítězství. Kardinál Cesarini z boje prchal přestrojený za pouhého vojáka.

V srpnu 1431 došlo u Domažlic k jedné z nejvýznamnějších bitev husitských vojsk. Nikoliv však po stránce vojenské, ale politické. Na dosud neznámých místech – někde v prostoru mezi Domažlicemi a Kdyní – se husitskému vojevůdci Prokopu Holému podařilo téměř bez boje obrátit na útěk 4. křižáckou výpravu pod vedením markraběte Friedricha Braniborského a kardinála Julia Cesariniho.

Křižáci sáhli z bavorského Weidenu, zatímco spojená husitská vojska se soustřeďovala u Plzně. Dostavili se vojáci všech svazů husitských měst, jako host i litevský kníže Zikmund Korybut. Rychlost pěšího přesunu husitů, který byl 75 kilometrů za dva dny, špatná komunikace, zmatek v táboře i pohyb spojeneckého vojska, který si vlastní velitelů vyložili jako útěk, vedl k panice a následnému útěku, při němž křižáci odhazovali veškerý majetek.

„Vojenská kořist dva tisíce vozů a asi 300 děl byla neuvěřitelná. Kardinál Cesarini z boje prchal přestrojený za pouhého vojáka, do husitských rukou se dostala papežská bula s výzvou boje proti husitům i kardinálský zlatý krucifix. Na straně křížové výpravy stálo mezi 100 – 200 tisíci vojáky proti asi 400 tisícům kališníků,“ popisují Milan a Roman Plchovi v knize Kam za vojenskými památkami.

Obrovský politický význam bitvy spočíval v tom, že Evropa si po tomto dalším debaklu uvědomila, že husitská vojska nemůže přemoci silou, a začala s nimi vyjednávat. Zajímavé je i to, že například řezenská artilerie si jako nutné zásoby do boje vezla tři litry vína a litr piva na osobu na den.

„Bitva u Domažlic, která se odehrála dne 14. srpna 1431, se nakonec stala jedním z nejpověstnějších a zároveň jedním z posledních husitských vítězství,“ upozorňuje Anna Kubíková v knize Oldřich II. z Rožmberka.

Za památník bitvy je považovaný altán ve tvaru kardinálského klobouku stojící u silnice Mrákov – Kout na Šumavě. Ve skutečnosti jde o gloriet, který nechali postavit na Stadionové, a s bitvou nemá nic společného. „Památník bitvy měl vzniknou na Baldovském návrší – asi dva kilometry severně od Domažlic – na místě, z něhož velel kardinál Cesarini. Zůstalo jen položení sedmi základních kamenů s prstí hlíny (od Vítkova, Vyšehradu, Tachova, Německého Brodu, Tábora, Domažlic a Lipan) v roce 1931. Dodnes se nepodařilo památník dokončit.

Zdroje:
Milan a Roman Plch, Kam za vojenskými památkami
Anna Kubíková, Oldřich II. z Rožmberka
www.bitvaudomazlic.cz