Byl sem se na to podívat v Písku v muzeu.. Prostě nádhera.. Mince vypadají jak nové a přitom tisíc let staré. 😉 Doporučuji všem. Mají tam i několik depotu Pražáku, Ferdu, Leopoldu. Je tam dost železa i bronzu.. Nemohl sem odejít jak mě to tam bavilo. 
14. 5. 2017 Žena během kácení lesa objevila mince z 11. století
Kategorie: Mincovnictví - Numismatika , Poklady , Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v ČR a SR , Kalendárium
Keramickou nádobu s 1341 stříbrnými denáry z doby panovníků Břetislava I. a Spytihněva II. objevila před čtyřmi lety žena v lese u obce Řeteč poblíž hranic Jihočeského a Středočeského kraje. Mince se nacházely asi deset centimetrů pod zemí.
Pokladu se ujali odborníci z Prácheňského muzea v Písku. Podle vedoucího zdejšího archeologického oddělení jde o jeden z největších nálezů mincí v Česku z daného období. S oznámením o nálezu depotu muzeum vyčkávalo, aby se na místo nezačali sjíždět hledači pokladů.
Archeologové chtěli místo prozkoumat jako první. „Nic dalšího jsme ale nenašli. Z toho lze usuzovat, že mince byly ukryty v prostoru mimo soudobá sídla,“ uvedl tenkrát archeolog Tomáš Hiltscher.
Depot vážil celkově přes 1300 gramů a podle archeologů šlo o mince takzvaného malého střížku. Tyto ražby se objevují po mincovní reformě Břetislava I. okolo roku 1050, vyráběly se až do roku 1217. Šlo o denáry o velikosti šestnácti milimetrů a hmotnosti pod jeden gram.
Ke konci ražby ryzost kovu výrazně poklesla. V opisu se vyskytovalo jméno panovníka, které končí slovem dux. Bývají tam také napsány názvy míst, kde mince vznikla. Později však názvy mincoven mizí a nahrazují se jmény světců a patronů.
Odborníci z Prácheňského muzea museli při čistění mincí postupovat skutečně opatrně, aby nepřišli o cenné informace vedoucí k identifikaci jednotlivých ražeb.
„Několik dní jsme rozebírali nález pomocí pinzety a u každé jednotlivé mince jsme zdokumentovali její polohu v rámci keramické lahve. Nakonec poklad obsahoval celkem 1341 mincí českých panovníků Břetislava I. a Spytihněva II., o celkové váze necelého jednoho a půl kilogramu,“ popsal archeolog Martin Pták.
Fotogalerie: 1341 denárů
Poklad někdo ukryl během poslední fáze vlády knížete Spytihněva II. či krátce po jeho smrti. To znamená někdy v jedenáctém století. Dvě třetiny nalezených mincí pochází právě z období vlády Spytihněva II., zbytek pak z doby knížete Břetislava. Mince byly v dobrém stavu.
Zdroje: www.denik.cz, www.casopisbarbar.cz, www.propamatky.cz
Foto: Prácheňské muzeum v Písku
Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Mincovnictví - Numismatika
- Archiv článků > Poklady
- Archiv článků > Archeologie a nálezy detektory > Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v ČR a SR
- Archiv článků > Kalendárium
Komentáře
Parádní nález.... V jiných článcích jsou rozpory, někde píší že byl poklad objeven při kácení lesa a někde že při procházce se psem, neví prosím někdo která verze platí?
JohnDeere: Platí ta třetí verze 
.
Pěkný nález a pěkná báchorka o nalezení k tomu 
Snad probůh nemyslíte že detektorem 
..... Ne ne tomu nevěřím...... Přece by někdo takto nelhal .....
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.