14.5.1964 Zlatý poklad z Bíně

Během zemních prací ve slovenské obci Bíňa objevil Jozef Paulík 107 zlatých mincí. Pochází z Byzantské říše z období 5. století našeho letopočtu. Sbírka obsahovala mince císařů Arcadia, Valentiniana III.  či Theodosia II. Podle odborníků se na území dnešního Slovenska dostaly zřejmě díky kočovnému kmenu Hunů.

Poklad se nacházel v archeologické lokalitě Bíňa (okres Nové Zámky). Našel ho Jozef Paulík během budování nadjedu. Obsahoval 107 zlatých solidů. Některé zdroje uvádí 108 zlatých mincí. Nacházely se hliněné nádobě.

Mince pochází z období vlády hned několika římských císařů jako Honora, Arcadia, Valentiniana III. a Theodosia II. Dále pak císařoven Gratie Honorie, Gally Placidie a Aelie Eudocie. Mince byly dobře zachovalé, pravděpodobně nebyly moc dlouho v oběhu.

Výskyt římských mincí v dotyčné lokalitě podle odborníků souvisí s výskytem barbarského kmene Hunů. V jejich říši zlaté římské mince ztratily hodnotu platidla. Zlato se pak roztavilo a použilo k výrobě šperků. K uložení mincí na území dnešní obce Bíňa zřejmě došlo v polovině pátého století našeho letopočtu.

Stalo se tak kvůli nepokojům, které nastaly po smrti hunského krále Attily v roce 453. přezdívalo se mu Bič Boží a byl vůbec nejmocnějším králem hunské říše. Šlo o krátkodobý státní útvar ve střední a východní Evropě. Vznikl v souvislosti se stěhováním národů. Depot solidů nalezený v Bíně dodnes patří v Evropě k nejrozsáhlejšímu nálezu zlatých mincí z 5. století.

Soustava tří obrovských valů obepínala v Bíně plochu o velikosti 110 hektarů. Přiléhal k němu také příkop. Pozůstatky opevnění jsou dodnes viditelné na severním okraji obce. Podle některých teorií jde o pozůstatky římského tábora, ve kterém císař Marcus Aurelius psal své filozofické Hovory k sobě samému. A kde žíznivé legie zachránil zázračný déšť vymodlený prvními křesťany v římské vojsku.

Podle vědců se však tato hypotéza nezakládá na žádných reálných faktech…

Zdroje:

www.noviny.sk, www.wikipedia.org, www.silburycoins.co.uk

Foto je ilustrační