14.11.1528 Narodil se Jaroslav z Pernštejna

Jaroslav z Pernštejna byl posledním držitelem rozsáhlého majetků rodu Pernštejnů V Čechách. Zadlužil se ale natolik, že musel utéct za hranice, kde také pravděpodobně zemřel. Neunesl zodpovědnost za tak rozsáhlé panství.

Byl nejstarším ze tří synů Jana IV. z Pernštejna, který zemřel, když bylo Janovi  dvacet let. Zdědil rozsáhlý majetek, ale s hospodařením neměl žádné zkušenosti. Největší slávy a rozmachu dosáhli Pernštejnové právě v 16. století, kdy společně s Rožmberky patřili k nemocnější rodům v českém království. Jen oni mohli mít své paláce poblíž Pražského rodu. Ten pernštejnský se nazýval Lobkovický palác.

Pernštejnové zároveň patřili ke třem nejmocnějším rodům v českých zemích. Měli rozsáhlá panství na Moravě i v Čechách. Šlo například o známý Pernštejn, Lipník nad Bečvou, Helfštejn, Tovačov, Brandýs nad Labem, Dašice, Lanšperk, Častolovice či Pardubice. Ve východních Čechách zakládali rybníky a zavodňovací struhy, z nichž některé se dochovaly dodnes.

Většinou se Pernštejnové dožívali vysokého věku kolem 70 let. Jejich rodové heslo znělo: Kdo vytrvá, vítězí. Právě Jaroslav byl výjimkou, nejenom že zemřel v 31 letech, ale také se hrozně zadlužil. Mladý šlechtic si půjčoval, kde to jen šlo.

„Například když jel sekretář Havel z Šontalu do Rakous, pověřil jej Jaroslav z Pernštejna delikátním úkolem sjednat tam půjčku na dalších 5000 zlatých, neb v Čechách a na Moravě už nebylo možné od nikoho další peníze v hotovosti sehnat,“ píše se v Časopise Matice české.

Jaroslav se snažil rozvíjet kariéru u dvora, ale jeho dluhy tak narůstaly, že na jeho pardubické panství musela být v roce 1558 uvalena nucená správa. Přestože se ale jednalo o jedno z největších panství v Čechách, jeho výnos, rozdělovaný mezi věřitele, brzy nestačil pokrýt ani splátky úvěrů.

„Jaroslav nenašel jiné řešení než před svými dluhy uprchnout do Itálie, kde se marně snažil najít východisko a naplnění svých kulturních ambicí. Imatrikuloval na univerzitě v Bologni. Poté se pohyboval zvláště v Uhrách, nicméně do Čech a na Moravu se zřejmě již nikdy nevrátil a za hranicemi země také nejspíše v roce 1560 našel jen svou smrt,“ píše Marie Ryantová v knize Polyxena z Lobkovic: Obdivovaná i nenáviděná první dáma království.

Prestiž Pernštejnů pak zachránil sám panovník, který převzal jejich panství a zaplatil dluhy. Jaroslav zemřel 27. července 1560 ve věku 31 let. Dodnes je popisován jako bankrotář a hýřilec.

Zdroje:
Časopis Matice české
Marie Ryantová, Polyxena z Lobkovic: Obdivovaná i nenáviděná první dáma království
www.wikipedia.org