12.3.1940 Skončila zimní válka

Stovky tisíc lidských životů si vyžádaly ozbrojené konflikty mezi Finskem a Sovětským svazem. Jedním z nich byla takzvaná zimní válka, kdy si Rusové nárokovali některá finská území. Skončila 12. března 1940 uzavřením Moskevského míru.

Sovětský svaz se urputně snažil dlouhodobě získat některá finská území, která mu patřila před občanskou válkou. Rusové požadovali po Finsku, aby jim části země podstoupilo výměnou za jiná území. Důvodem byla ochrana Leningradu. K dohodě ale nedošlo, a tak Sovětský svaz do Finska vpadl. Toto střetnutí je známé jako zimní válka.

Sovětské noviny tenkrát psaly, že to finští vojáci 30. listopadu 1939 v noci překročili sovětskou hranici u břehu Ladožského jezera a něco později finská pěchota zaútočila na Karelské šíji v prostoru Raasuli směrem na Korkiamäki a vesnici Termolovo. „Byla to však lež. Stejně jako Němci při přepadení Polska i Sověti svou invazi do Finska, která byla začátkem války, ospravedlňovali smyšlenými agresivními akcemi finské armády,“ píše Karel Richter v knize Hranice placená krví: Sovětsko-finské války.

Ve skutečnosti v té době již sovětské ponorky zaujaly bojové postavení v Baltském moři a všechny sovětské válečné lodě dostaly rozkaz zadržet za každou cenu všechny finské lodě. Poslední přípravy k válce zakončila sovětská pozemní vojska, a také letectvo. Armáda čekala ve výchozích postaveních na hranicích. Velitelé jen čekali na příkaz k otevření obálek s operačními dokumenty.

„Finská vláda, armáda ani obyvatelstvo neměli tušení, že je válka na spadnutí. Naopak panovalo mínění, že napětí v důsledku diplomatických jednání pokleslo a Sovětský svaz nezahájí válku na začátku zimního období,“ uvádí ještě Richter.

Původně se počítalo, že operace bude trvat asi 10 až 15 dnů. Sovětská armáda měla totiž v plánu masivní úder velkými silami a rozdrcení nepřítele do maximálně tří týdnů. Nakonec se válka protáhla až do března 1940.  Celkově si vyžádala stovky tisíc lidských životů. Skončila 12. března 1940 podepsáním takzvaného Moskevského míru. Byla sice zachována nezávislost Finska, některé části země ale získal Sovětský svaz. Finsko ztratilo přes deset procent území, včetně přístavu Viipuri-Viborg, kandalakšské šíje a části území kolem přístavu Petsamo- Pečenga. Dále pronájem válečné základny na poloostrově Hangö.

Mír ale dlouho nevydržel a už v roce 1941 nastala takzvaná Pokračovací válka mezi Finskem a Sovětským svazem, a to v rámci druhé světové války. Trvala až do roku 1944.

Zdroje: Karel Richter: Hranice placená krví - Sovětsko-finské války, www.britannica.com, www.history.com, www. Wikipedia.org