11.7. 1346 Karel IV. zvolen římským králem

Roku 1346 dosáhl Karel IV. korunovace římským králem, což byl předpoklad pro pozdější udělení císařské koruny. Finančně přitom ale krvácel.

A sice protože to, čemu dnes říkáme úplatky, bylo ve středověké politice zcela legálním prostředkem cesty k moci. „Karel si ale uměl poradit. Začal rozdávat z majetku židů. Což jde samozřejmě nejlépe tehdy, když majitel neprotestuje, jinými slovy je mrtvý. Vyšel tak ostatně vstříc přání lidu potrestat viníky moru a současně přání některých radnic zmocnit se židovského majetku,“ uvádí Jan A. Novák v knize Karel IV. - mystik a čaroděj.

O Karlovu volbu se výrazně zasadil papež Kliment VI. K tomu, aby se panovník prosadil i mocensky, musel jednoznačně zvýšit úsilí. Dosud právoplatně zvolený, ale papežem Klimentem IV. zavržený římský císař Ludvík Bavor (římským králem byl zvolen v roce 1314, císařskou korunu získal v roce 1328) se totiž svého titulu ani moci nehodlal vzdát, i když ho papež prohlásil za sesazeného a vyhlásil nad ním církevní klatbu.

Karla IV. čekal tvrdý zápas, ale opět mu pomohla štěstěna, neboť Ludvík Bavor 11. října 1347 nečekaně zemřel na infarkt při lovu, čímž se celý problém vyřešil. Karla IV. novým římským králem pak uznaly i ty čísti německé říše, jež předtím podporovaly jeho zesnulého konkurenta.

„Status quo mezi církví a Karlem IV. byl v Českém království respektován i díky osobnostem prvních dvou pražských arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi, kteří patřili do okruhu nejbližších králových důvěrníků,“ píše Vladimír Liška v knize Karel IV. - záhady a mysteria.

Když se Karel po svém nástupu na český trůn rozhodl založit v Praze univerzitu, byl to právě Arnošt z Pardubic, koho král v čele české delegace pověřil jednáním s papežem Klimentem VI., aby získal souhlas s tímto záměrem. Založení vysokého učení se bez papežova souhlasu neobešlo, neboť univerzity podléhaly jen církevnímu právu, ale teologové na nich měli určující vliv.

Tato mise záhy slavila úspěch, neboť už v lednu 1347 papež vydal českému poselstvu listinu povolující založení pražského vysokého učení, v níž se oznamovalo, aby ve zmíněném již městě Praze na věčné budoucí časy kvetlo obecné učení a v kterémkoli povoleném oboru.

Zdroje: Vladimír Liška, Karel IV. - záhady a mysteria, Jan A. Novák, Karel IV. - mystik a čaroděj, www.wikipedia.org