10.9. 1898 Vražda císařovny Alžběty Bavorské

Rakouská císařovna Alžběta Bavorská se stala v roce 1898 obětí atentátu, když pobývala v ženevském hotelu Beau Rivage. Atentátník se proti ní rozběhl s pilníkem v ruce.

V létě 1898 strávila Alžběta vzácných čtrnáct dní s Františkem Josefem v Ischlu. Odkud se pak vydala do lázní v Nauheimu, ale ani se jinak nezlepšilo její duševní rozpoložení. Všechno se jí to táhlo do Švýcarska k Ženevskému jezeru, které si velmi oblíbila. Už dříve o něm v jednom svém dopise napsala: „Má úplně jinou barvu moře, úplně jako moře.“

9. září 1898 se pak Alžběta pod falešným jménem hraběnka von Hohenembs ubytovala v ženevském hotelu Beau Rivage. Hoteliér jí však znal z předchozích pobytů a pochlubil se tak vzácným hostem jednomu místnímu žurnalistovi. Druhý den se informace o návštěvě rakouské císařovny objevila v místních novinách, kde si ji přečetl místní pětadvacetiletý italský anarchista Luigi Lucheni.

„Původně chtěl v Ženevě zavraždit knížete Henriho Orleánského, ale ten změnil svůj cestovní program a do města nepřijel. Proto se chtěl atentátník vydat zpátky do Itálie, kde se měl jeho obětí stát král Umberto. Hlavně chtěl Lucheni zabít nějakého významného aristokrata, které do hloubi své duše nenáviděl,“ píše Jan Bauer v knize Ženy z rodu Habsburků.

Problém Lucheniho ale spočíval v tom, že na zpáteční cestu do Itálie neměl peníze. Pohled do novin mu však nabídl náhradní objekt útoku. Koupil si trojboký pilník a číhal u hotelu na císařovnu. Alžběta měla za sebou špatnou noc. Večer překvapila hraběnku Irmu Sztárayovou, která ji doprovázela, podivnou otázkou: „Co víme o míru a blahu po smrti? Nikdo se odtamtud nevrátil.“

Druhý den, když se obě dámy vydaly od hotelu k přístavišti parníků, rozběhl se proti nim na nábřeží ženevského jezera jakýsi mladík. Irma později celou událost popsala takto: „Bezděčně vykročuji vpřed, tím před ním kryji císařovnu, jenže muž se nyní chová jako někdo, kdo zle klopýtl, řítí se vpřed a v témže okamžiku vyráží pěstí proti císařovně. Ta beze slova, jakoby zasažena bleskem, klesá, a já, zbavená smyslů, se s jediným zoufalým výkřikem skláním nad ní. Její oči prozrazovaly, že je při plném vědomí.“

Obě dámy se ještě vydaly po můstku k lodi. Císařovna najednou pronesla, že ji bolí na prsou. Hraběnka Irma si myslela, že se nemůže nadechnout, a tak Alžbětě uvolnila černou šněrovací halenku. Až v tu chvíli si všimla, že na batistové košilce je v blízkosti srdce zvětšující se tmavá skvrna. Když císařovnu přinesli na nosítkách zpět do hotelu, lékař už mohl pouze konstatovat smrt.

Luigi Lucheni byl před soudem uznán vinným, že zavraždil rakouskou císařovnu. Porada poroty byla tenkrát krátká a výsledek jednomyslný. Atentátník dostal doživotí. Po dvanácti letech se ve své cele oběsil koženým řemenem.  

Zdroje: Jan Bauer, Ženy z rodu Habsburků, Vladimír Liška, Ženy českých panovníků, Miroslav Martínek, Krvavá cesta k Sarajevu, www.wikipedia.org