1.6.1421 Pánové zavrhli Zikmunda jako krále

Na schůzce v Čáslavi na začátku června 1421 čeští a moravští pánové zavrhli Zikmunda jako krále. V té době už byla v plném proudu příprava druhé křížové výpravy do Čech.

Slavná vítězství nad vojsky první křížové výpravy v roce 1420 a nad domácími nepřáteli utvrdila husity ve správnosti jejich postojů. Každodenní drobné války i velké ofenzivní akce navíc rozšiřovaly akční rádius jak umírněných, tak radikálních příznivců kalicha. „Rok 1420 přesvědčivě ukázal, že přívrženci kalicha dokázali obstát jak proti přesile zahraničních, tak domácích nepřátel. Dokládá to Žižkovo vítězství 14. července na Vítkově a husitský triumf 1. listopadu na Vyšehradu. Těmito úspěchy si vytvořili další prostor pro ofenzivu,“ píše Jan Kvirenc v knize České dějiny – 100 památných míst.

Na jaře 1421 byl zdaleka nejsilnějším uskupením v zemi pražský městský svaz, který zahrnoval dvacítku měst. A právě v této chvíli, kdy husité kontrolovali stále větší část Čech, byl z inciativy Pražanů svolán na začátek června obecní sněm Království českého. Místem několikadenního rokování českých a moravských husitů i představitelů katolické šlechty se stala nedávno ovládnutá Čáslav.

„Tam na první červen svolali obecní sněm všech pánů a rytířů i obcí jak českých, tak i moravských, aby přišli jak přátelé, tak i nepřátelé a pojednali o míru, spravedlnosti, o dobru království, a zvláště o těch věcech, které podporují zákon Boží,“ uvádí ještě Kvirenc.

Na sněmu se plně projevila politická váha pražského svazu, který vyhlásil čtyři pražské artikule ústavním zákonem a Zikmunda Lucemburského zbavil nároku na český trůn. „Dvacetičlenná zemská vláda se sice záhy rozpadla, její složení však naznačilo hloubku revolučního zásahu do skladby stavovské reprezentace. Páni se museli spokojit s pěti členy, o zbývající místa se podělilo osm příslušníků nižší šlechty a sedm měšťanů,“ píší Jaroslav Pánek a Oldřich Tůma v knize Dějiny českých zemí.

V té době už byla v plném proudu příprava druhé křížové výpravy do Čech. Na podzim roku 1421 se na Moravě soustředila třicetitisícová armáda, která v prosinci vpadla do Čech a zradou se zmocnila Kutné Hory. Žižkovo vojsko uniklo na poslední chvíli z obklíčení. V prvních dnech následujícího roku se však nečekaně objevilo a vyděšení křižáci se před ním dali na útěk. Zikmund musel s celým dvorem znovu prchat ze země.

Zdroje: Jan Kvirenc: České dějiny – 100 památných míst, Jaroslav Pánek a Oldřich Tůma: Dějiny českým zemí Jan Bauer: Jak umírající král, www.wikipedia.org