1.5.1308 Vražda krále Albrechta I. Habsburského

Kategorie: Osobnosti

Římskoněmeckému králi Albrechtu I. Habsburskému se stalo osudným, že svému synovci odepřel podíl na dědictví. Jan svého strýce společně s dalšími spiklenci 1. května 1308 na břehu říčky Reuss ubodal.

 

Albrecht Habsburský stále hledal způsob, jak se postarat o svých šest synů. Na Jana, kterým byl pohrobkem po Albrechtovu bratru Rudolfovi, majetek nezbyl. Nedostal žádný hrad, žádné město, dokonce ani vesnici, navzdory tomu, že měl po zemřelém otci zdědit část Švábska. Přezdívalo se mu proto Bezzemek a jeho strýc Albrecht ho neustále ponižoval. Vybíjel si na něm veškerou svou nenávist, kterou choval k Přemyslovcům, a po jejich vymření nenávist vůči všem Čechům, kteří mu bránili usednout na český královský trůn.  Ale i Jan nenáviděl.

 

Nenáviděl svého strýce Albrechta. „V roce páně 1308 ho spolu s několika přáteli při přechodu řeky Reussy zavraždil. Proto se mu latinsky začalo říkat Parricida, tedy ten, kdo zavraždil svého příbuzného,“ přibližuje tehdejší události Vlastimil Vondruška v knize Přemyslovská epopej IV. – Král básník Václav II. 

 

Že šlo o nečekaný čin kvůli dědictví, popisují i další autoři. Tehdy teprve osmnáctiletého Jana podle nich k činu vedlo, že mu jeho strýc skutečně upřel nárok na dědictví. „Spolu s dalšími spiklenci ubil Jan nic netušícího Albrechta na břehu říčky Reuss poblíž hradu Habsburku. Po letech skrývání a v klatbě nalezl Parricida útočiště v klášteře San Niccolo v Pise, kde v roce 1313 zemřel,“ píše také Josef Žemlička v knize Přemyslovci – jak žili, vládli a umírali

 

K činu došlo, když se římský král vydal se svou družinou naproti své ženě Alžbětě, která se vracela z Basileje. Když dorazili k zmiňované řece, podařilo se Janovi krále oddělit od jeho doprovodu. K ruce měl své kumpány, a sice Rudolfa z Wartu, jeho jmenovce Rudolfa z Balmu a Waltera z Eschenbachu. První jmenovaný těsně před útokem prohlásil: „Jak dlouho s sebou budeme vozit tuhle živou mrtvolu?“ Pak už na neozbrojeného krále, který navíc na sobě neměl ani brnění, zaútočili dýkami a meči. Albrecht neměl šanci přežít. 

 

Paradoxně Albrechta I. Habsburského někteří soudobí letopisci považují za pravděpodobného zosnovatele vraždy Václava III. Píše se o tom například v Dalimilově kronice: „Když římský král Vaňkovým (Václavovým) ujcem, vzal tři Durynky a bezděky stal se jeho smrti strůjcem…“ Přitom Albrecht Habsburský byl v době, kdy k tragické události došlo, daleko od Olomouce na opačném kopci Svaté říše římské a Václavova smrt pro něj byla zjevně překvapením.

 

Zdroje: Vlastimil Vondruška: Přemyslovská epopej IV. – Král básník Václav II. , Josef Žemlička: Přemyslovci – jak žili, vládli a umírali, Jan Bauer: Krásná i bezbožná tajemství našich dějin

www.welt.de

 

Článek je zařazen v kategoriích:

• Archiv článků > Osobnosti