1.3.2015 2000 zlatých mincí

Poklad zlatých mincí našli před šesti lety potápěči u izraelského přístavu Caesarea. Šlo o čistou náhodu. Přivolaní odborníci pak z moře vylovili další kusy. Depot pochází z období, kdy v severní Africe vládli Fátimovci. Dva tisíce zlatých mincí vlastní Izrael. 

Původně si potápěči mysleli, že jde o nějakou bezcennou hračku. Posléze si ale uvědomili, že ve starověkém přístavu v Caesareji objevili něco mnohem cennějšího. Jejich náhodný objev vedl k tomu, že z mořského dna „zmizelo“ 2000 zlatých mincí, které se tam tísnily tisíc let. 

O nálezu informoval izraelský úřad pro starožitnosti. Jde o největší nález mincí, který se doposud v Izraeli podařil. „Pravděpodobně je převážela loď, která byla na cestě do Egypta s vybranými daněmi,“ řekl Kobi Sharvit, ředitel odboru námořní archeologické úřadu pro starožitnosti.

Spekulovalo se také o dalších verzích, kde se mince vzaly v moři. Například, že šlo o peníze, které byly určené vojenské posádce v Caesareji jako žold nebo pocházely z obchodní lodi, která se potopila během plavby podél Středozemního moře. Námořní archeologové provedli záchranný výzkum, aby zjistili více informací o nalezeném pokladu.

Samotné mince mají různou nominální hodnotu. Spadají do období, kdy v severní Africe vládli Fátimovci. Jejich chalífát zanikl roku 1171. Nejmladší mince pochází z roku 1036. Všechny byly ve velmi dobrém stavu, protože jsou takřka všechny vyrobeny z čirého zlata. Nejstarší mince je čtvrt dinár ražený v Palermu na Sicílii od druhé poloviny devátého století.

Sharvit poděkoval potápěčům, kteří mince našli. Šlo o členy místního potápěčského klubu. Nejprve z moře vylovili jen pár mincí a spěchali k břehu, aby informovali instruktora. Pak se ale na místo nálezu vrátili. Následně přivolali odborníky. Ti postupně z moře vytáhli 2000 zlatých mincí. 

Byla to čistá náhoda, že členové potápěčského klubu v přístavu z doby římské narazili na mince, které vážily devět kilogramů. Izraelský úřad pro starožitnosti odmítl uvést odhadovanou hodnotu nalezeného pokladu. „Podle nás je tak cenný, že jeho hodnotu snad ani nejde vyčíslit,“ konstatovala Yoli Schwartzová, mluvčí izraelského úřadu pro starožitnosti. Poklad se stal majetkem státu.

Zdroje: www.ccn.com, www.theguardian.com, https://english.alarabiya.net/