Zámek Skalka

Barokní zámek Skalka se nachází ve stejnojmenné obci ležící mezi Dobruškou a Solnicí. Dnešní podobu získal zámek v první polovině 18. století, kdy byl postaven na místě staršího středověkého sídla, které bylo spojeno s rody Ostrovských ze Skalky a Mladotů ze Solopysk.

Historie zámku
Původní tvrz se v pramenech poprvé připomíná roku 1360. Vlastní ji Ješek a Půta ze Skalky. Tvrz je postavená ve velmi příhodném místě, na skalním ostrohu nad Zlatým potokem. Od roku 1440 až do poloviny 17. století zde sídlil rod Ostrovských ze Skalky. Koncem 16. stol. za Viléma Ostrovského ze Skalky byla tvrz přestavěna na renesanční zámek s mazhauzem, velkou síní, palácem a dvěma věžemi. Zámek stál na jižním konci skalnatého ostrohu, podle nějž získal své jméno. Když r. 1647 rod Ostrovských ze Skalky vymřel po meči Jiříkem mladším, zdědila Skalku jeho sestra Anna Kateřina, manželka Jana Mladoty ze Solopysk. Za jejich vlastnictví byl zámek od základů přestavěn v barokním slohu, průčelí zámku pak v polovině 18. stol. v rokokovém stylu.

Do tohoto prostředí je situován děj Jiráskova Temna, odehrávající se v l. 1724 - 25. V průběhu 20. století bylo na Skalce zřízeno muzeum Jiráskova Temna. V roce 1800 zámek koupil Gundakar Colloredo-Mansfeld, připojil jej k opočenskému panství a stal se pouze sídlem správce dvora a později různých nájemců. Po pozemkové reformě v roce 1925 získali zámek Skalka manželé Martincovi, kteří jej vlastnili do roku 1948, kdy připadl československému státu. V letech 1959 - 1963 prošel objekt generální rekonstrukcí a byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1992 byl zámek Skalka v restituci vrácen potomkům posledních majitelů a o několik let později prodán soukromé firmě, která má zde své sídlo. Zámek je pro veřejnost uzavřen.

Areál zámku doplňuje myslivna z počátku 18. století, jedno z hlavních dějišť Jiráskova románu Temno, sídlo myslivce Machovce, zámecký park a za ním židovský hřbitov ze 17. století.