Tvrz Hradečno u Slaného

Dnes již pouze pahorek na kraji lesa naznačuje, že zde stávalo něco zajímavého...

Tvrz v Hradečně stávala přibližně uprostřed hradečenského údolí, obklopena soustavou rybníků a potoků - jednalo se o tvrz vodní. Ačkoliv Aug.Sedláček ve svém Místopisném slovníku království Českého píše, že tvrz se připomíná roku 1542 jako již pustá, přeci jen existuje zmínka v Zemských dskách z roku 1413, kde je uváděn Hanuš z Neprobylic v originále resid in Hradczano, neboli sídlem na Hradčaně. A právě toto označení bývá často zpochybňováno tím, že se nevztahuje k Hradečnu. Jelikož ale vladykové z Neprobylic byli starý rod usedlý na slánsku domnívám se, že tuto zmínku lze skutečně připsat Hradečnu. Nicméně v polovině 16.století byla tvrz již opravdu pustá a dnes jsou z ní patrné pouze dva zarostlé ostrohy, oddělené od sebe širokým a hlubokým příkopem. Dále se zachovalo několik místních pojmenování, jako „Starý zámek“ , „Hrádek“ atd.

Ves Hradečno vznikla nepochybně později v okolí tvrze a byla dosti dlouho nazývána „Staré Hradečno“. První písemná zmínka o Hradečnu pochází z 10.ledna 1523, kdy Hynek Bořita z Martinic, jsa bez mužského potomka, přepisuje polovinu smečenského panství svým strýcům Janovi, Jindřichovi, Jiřímu a Volfovi včetně vsí Hradečna, Ledců, Kamenných Žehrovic, Svinářova, Třebichovic, Hrdlíva, Dobré a Kladna. Druhá zpráva o Hradečnu je z roku 1536, kdy při soudu o majetek mezi Janem a Volfem vysoudil Smečno s vesnicemi, mezi kterými je uváděno i Hradečno, právě Jan Bořita z Martinic. Z roku 1542 je pak třetí zpráva, ve které se říká, že Jan Bořita z Martinic věnoval své manželce Izoldě Berkovně z Dubé několik vesnic, mezi kterými je uváděno i ..... Hradečno s pustou již tvrzí....

Ke konci 16.století vzniká na kopci nad Starým Hradečnem Nové Hradečno. Tato ves, založená patrně z popudu vrchnosti, se nazývala nejprve Nové Hradečno (Neu Hradeczna). Někdy po polovině 18.století se pak začal používat název jednodušší - Nová Ves ( Neudorf, Wes Nowa, Neo Pago ). První písemná zpráva o Nové Vsi pochází z roku 1594, v souvislosti s prodejem Malíkovic k jejichž příslušenství patřilo i Nové Hradečno.

Za třicetileté války utrpělo smečenské panství značné škody a v této souvislosti pochopitelně i obě Hradečna. V berní rule k roku 1654 jsou obě Hradečna uváděna jako pustá. Po smrti Jaroslava Bořity z Martinic roku 1649 mění Smečenské panství postupně majitele (viz stať „Smečno“) až roku 1685 je získává Jiří Adam II. z Martinic. Ten se rozhodl své panství zrekultivovat a protože byl spolu s panstvím smečenským zároveň majitelem i panství Ahníkovského, povolává na smečensko osadníky z této oblasti. A tak se podařilo znovu osadit na 360 usedlostí po válce vypálených nebo ladem ležících.

V případě obou Hradečen se to týkalo zejména Nového Hradečna, kde se v soupisech objevují jména v této české lokalitě dříve neznámá, jako např.: Zohnové (Conové), Grossmannové, Vaiglové (Fajglové), Fritzové (Fričové), Stöcklové (Šteklové) atd., zatímco ve Starém Hradečně to byl, kromě Matěje Kermera jen Adam Kiliches (od roku 1701) a Matěj Gregor (1692) a možná ještě Matěj Košál (Koschal?).

Dědicem Jiřího Adama II. se stal v roce 1714 jeho syn Jaroslav Bernhard, který pokračoval v osidlovací politice svého otce a v roce 1726 zvláštním vrchnostenským dekretem založil vesnice Novou Studnici a Drnek, kam opět povolával nové osadníky ze svého panství v podkrušnohoří.