Nové Údolí na Šumavě

Je krásný Šumavský den venku mrzne a svítí slunce . Já a moje dcera Terezka se vydáváme podle mne k nejhezčímu hraničnímu přechodu s Bavorskem Nové Údolí na Šumavě. Trochu historie z wikipedie:
Nové Údolí (německy Neuthal) je zaniklá osada na území obce Stožec v okrese Prachatice, 3,5 km jižně od Stožce v údolí Studené Vltavy na severním úpatí Třístoličníku u česko-bavorských hranic, v nadmořské výšce 815 – 855 m.
Nové Údolí vzniklo jako dřevařská osada v roce 1795. Na podzim roku 1910 sem byla od Černého Kříže postavena železniční trať, která přes celnici v Haidmühle pokračovala do Pasova. V témže roce zde bylo 34 domů a 271 obyvatel – z toho 259 německé národnosti. V období první republiky v obci byla stanice četnictva a finanční stráže, dva ubytovací hostince, schwarzenberská lesovna, škola, obchod, hasičská zbrojnice, taneční parket a železniční stanice.
Po druhé světové válce a vysídlení německých obyvatel přišli do Nového Údolí noví osadníci, v roce 1948 však byli vystěhováni a byla zbudována železná opona. Trať do Bavorska byla fyzicky přerušena, když bylo několik desítek metrů kolejí na české straně vytrháno. Železniční trať z Černého Kříže zůstala sice zachována, ale osobní vlaky od 70. let končily jízdu nuceně ve Stožc, za nímž byla trať přehrazena vraty a zatarasena výkolejkou, a do Nového Údolí jezdily jen kontrolované manipulační vlaky se dřevem. Proto byl na německé straně 18 km dlouhý úsek železnice z Haidmühle do Jandelsbrunnu v roce 1974 rozebrán. V 80. letech byla po přestěhování roty Pohraniční stráže do nových kasáren ve Stožci zbourána kamenná kasárenská budova, která byla v Novém Údolí původně postavena pro četnickou stanici.
Vyrážíme z Borové Lady na Horní Vltavici a pak směr Strážný.Po cestě nás zdraví lehké holky u silnice čekající na Německého zákazníka nutno dodat ,že nic ošklivějšího jsem dosud neviděl inu Němci jsou fajnšmekri:-) Před Strážným zahybáme směrem na České Žleby a jedem až do Stožce . Zde musím nechat auto je zde pohodlné parkoviště. Čeká mne cca 7km cesty až do Nového údolí. Procházíme kolem bývalé roty pohraničníků ,která ma být letos na podzim zbourána.12. rota 2. praporu 7. brigády Pohraniční stráže u obce Stožec. Myslím ,že ne jednomu bývalému pohraničníkovi,který zde sloužil ukápne slza. Je 50cm sněhu dceru táhnu na bobech a je nádherné počasí máme štěstí. Cesta je pohodlná a vede nádhernou přírodou slyším houkání vláčku a mám chut na pivko. Těším se až budem v Novém Údolí a dám si ho.Po blbnutí s dcerou a focení krás přírody konečně dorazím zpocený a utahaný do Údolí. Je to tu hezky ,ale první nás to táhne do hospody jeden řízek a jeden gulášek , jedno pivko a limonádu poroučím číšníkovi. Vypadám ,jak uprchlík co přelezl zátaras. :-)
Po velmi dobrém jídle a pivku se jdem podívat po okolí . Krom pár budov a starých železničních vagonech a hospodě Nové Údolí zde moc není,ale je tu nádherně.Železniční stanice ,kde vlaky odjíždí každou hodinu do Stožce a dál do Volar to ocenuji nazpět jedem vlakem je rozhodnuto.Procházíme se jdem se podívat na hraniční přechod ,kde Terezka skáče z NSR do ČSR a zpět dětská radost je bezbřehá v minulosti by nás zastřelili.:-) Jdem po cestě kousek do Německa vidím kostel sv. Maximiliana v Haidmühle,ale čas plyne rychle vracíme se a jedem vláčkem do Stožce a pak autem domů. Po cestě jsme měli štěstí vidím Rysa cca 200m na poli ,jak utíká za nějakým hrabošem. Druhý den se vracíme a fotíme stopy a upalujem na polesí do Borovky ,kde mi bylo potvrzeno ,že je to rys a ,že oněm vědí. Takže pecka. Návštěva Nového Údolí stojí zato dá se pokračovat Bavorským lesem a navštívit městečko Haidmühle.Všem doporučuji.:-) marcano
PS: o svážení dřeva a ,jak to chodilo zde na čáře je pěkný článek zde.
http://pohranicnik.blogspot.cz/2012/05/vlakem-za-draty.html

Photo