Paráda byl jsem asi tam jen dvakrát ale stojí za to 
Nedobitá pevnost -Hrad Pernštejn
Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století stojí ve východním okraji Českomoravské vrchoviny, u osady Pernštejn, části městysu Nedvědice.V historických pramenech je první historická zmínka o hradu datována do konce 13. století, kdy se roku 1285 uvádí Štěpán z Pernštejna a Medlova.Jméno Pernštejn je nejčastěji spojováno s německým výrazem Bärenstein, v překladu „medvědí kámen“,Největší vojenskou katastrofou Pernštejna bylo obléhání hradu Švédy v roce 1645. Tehdy přišla o svou horní část Hranolová věž. Při ostřelování přišla o své nejvyšší patro také věž nad třetí hradní bránou, které už pak nikdy nebylo zrekonstruováno. Hradu však obléhání Švédy paradoxně i prospělo, došlo k němu v údobí, kdy se do objektu již příliš neinvestovalo. Jeho odolnost prokázaná právě v roce 1645 totiž zapříčinila, že byl Pernštejn zařazen mezi udržované zemské pevnosti.Je to opravdu impozantní hrad byl budován bez jakéhokoliv kompromisu na bezpečnost. Úzké vnitřní chodby v kterých se stratíte umocnují bezpečnost hradu,kde nepřítel nemá šanci se bránit nebo útočit. Z hlediska hradní architektury hrad představuje neporušený ráz přestaveb a dochoval se vcelku v původním stavu co byl stavěn . Počátky rodu pánů z Pernštejna sahají do druhé poloviny 13. století, kdy se příslušníci jedné z větví jihomoravského rodu pánů z Medlova rozhodli vybudovat na skalnaté ostrožně nad říčkou Nedvědičkou své nové sídlo .
Páni z Pernštejna (německy von Pernstein) či Pernštejnové byli výrazný šlechtický rod původně z jihozápadní Moravy. Největšího rozmachu dosáhli v 16. století, kdy patřili spolu s Rožmberky k nejmocnějším rodům České koruny. Jen Rožmberkové a právě Pernštejnové mohli mít v areálu Pražského hradu, v sousedství krále, své paláce (ten pernštejnský se dnes nazývá Lobkovický palác).Pernštejnové se vyznačovali dlouhověkostí, s průměrným věkem dožití asi 70 let; někteří členové rodu měli potomky i ve více než šedesáti letech. Přesto Pernštejnové nakonec, podobně jako jiné starobylé české rody, vymřeli v neklidném 17. století; po meči roku 1631 (rok po Smiřických, dvacet let po svých velkých soupeřích Rožmbercích), po přeslici roku 1646. Jejich dědici – včetně erbu – se stali Lobkovicové.Rodovým heslem Pernštejnů bylo Kdo vytrvá, vítězí. Za erb přijali černou hlavu zubra se zlatou houžví v nozdrách, pole štítu bylo nejprve stříbrné, od 16. století se zobrazovalo jako zlaté.
Významné osobnosti rodu:Vilém II. z Pernštejna,Vojtěch z Pernštejna,Jan, zvaný „Bohatý“Zřejmě nejúspěšnější ze tří bratrů byl Vratislav II. z Pernštejna zvaný Nádherný, který měl nesporně značné politické nadání, protože už v mládí zastával vysoké politické funkce a byl pověřován důležitými úkoly od svého krále Maxmiliána Habsburského. Vratislav Maxmiliána doprovázel již jako osmnáctiletý mladík při jeho cestě do Španělska roku 1548. Roku 1552 byl znovu vyslán na diplomatickou cestu do Španělska, kde byl za politické zásluhy roku 1556 odměněn řádem Zlatého rouna. Vymření rodu.Vratislav Eusebius a byl posledním potomkem rodu. Nikdy se neoženil. Po svém otci nastoupil kariéru vojáka, sloužil pod Valdštejnem a byl nakonec zabit v jedné ze šarvátek třicetileté války, v boji proti Švédům u braniborského města Tangermünde. Jeho smrtí vymřel rod Pernštejnů roku 1631 po meči.
Po smrti Janovy dcery Frebonie roku 1646 přechází pernštejnský majetek na potomky Polyxeny, tj. na knížata z Lobkovic. S velkým bohatstvím, které takto získali, se mohli Lobkovicové následně vyšvihnout mezi významnou pobělohorskou šlechtu.
O původu rodu a erbu .Kdysi žil v jednom moravském hvozdu uhlíř Věňava (Vaněk). Jednou se vracel večer hladový z lesa, ale když dorazil ke svému obydlí, spatřil vylomené dveře a uvnitř jen drobky chleba na stole a na zemi. To se opakovalo i druhý den, a tak se Věňava rozhodl, že ráno do lesa nepůjde, ale skryje se za chalupou a na zloděje si počíhá. Netrvalo dlouho a po chvíli zaslechl dupání a funění – k chalupě přišel z lesa zubr! Než se uhlíř nadál, zubr rohy vylomil dveře. Mezitím, co si zubr pochutnával v chýši na uhlířově chlebu, ten se přiblížil potichu k chalupě a zastoupil zubrovi cestu. V chalupě bylo málo místa a zubr se tak nemohl bránit. Toho Věnava využil, lapil ho za hlavu, vytrhl ze dveří houžev a rychle mu ji protáhl nozdrami. Poté ho napadlo, že mohutné zvíře dovede ke králi na jeho hrad. Když před králem vytáhl z opasku sekeru a jednou ranou uťal zubrovi hlavu, byl panovník udatným činem tak ohromen, že mu nabídl splnit přání. Věňava si za svůj silácký kousek vyžádal svobodu a kus země. A tak se z poddaného uhlíře stal svobodný pán a král mu udělil i právo užívat v erbu zubří hlavu s houžví v nozdrách. Hrad stojí opravdu za návštěvu pro milovníky kasteologie je návštěva hradu povinost. Z Prahy trvá cesta okolo 3hodin.
Ještě zajímavost hrad je snad nejvíce obsasován do různých reklam a pohádek i filmů. např.
Jak se budí princezny (1978, režie: Václav Vorlíček)
Čert ví proč (2003, režie: Roman Vávra)
Van Helsing (2004)
Bathory (2008)
Tak at se vám hrad líbí.
Photo
8 votes
8 votes
Post
jo Pernštejn,tam jsem taky ....ještě nebyl 
Bydlím ve vedlejší dědině a mohl bych tam chodit furt :) 
jo, tak přesně tohle místo je můj rajon 
Jaro 2021 budou oficiálně otevřeny rekonstruované zahrady - park. Hodně peněz a práce ještě více, ale už nyní velká nádhera, natož až se to vše zazelená a rozkvete. 
Jojo to bude paráda, při rekonstrukci bylo nalezeno dost dělových koulí co jsem slyšel. Vy jste z Pernštejna jako dědinky?
2 km dále, ty koule jsou pravda
Tak to bychom mohli spolu vyrazit.
Takže Nedvědice dědina pod hradem a páni z Pernštejna pochováni v hrobce v kostele v Doubravníku. Mám tam babičku a celou rodinu z mámy strany. Prožil jsem tam celé dětství a rád tam jezdím každý rok. Krajina je neskutečně krásná ale ty kopce jsou hárdcor
Kolikrát si říkám když chodím ty krpály jestli mě to za to stojí ale taky se tu toho dá dost najít
POKEC - ok, někdy spolu vyrazíme, pokecáme,... doufejme, že zima pro nás bude přívětivá.
Byl bych rád, samotnýho ně chodit nebaví les se dá chodit vždycky 