Čtení hrůzu,děs a bezmoc nahánějící .asi to tak mělo být . Za kulturní vložku 👍
Svobodu sme stratili při vstupu do eu,máme tu diktát s protektorátem a násilí?no raději snad nemyslet.
Dům smrtihlava
Praha 9:30 hod. Rok? 1942 .Muž stojící na chodníku v elegantním klobouku a v kabátě se potí. Je nervozní a vystrašený. Hlavou semu honí myšlenky a jeho svědomí mu našeptává.
Jedna stra mu říká nedělej to zradíš svou zem. Své kamarády pošleš na smrt!! Druhá strana našeptává udej je zachráníš sebe a matku i dost peněz budeš mít!
Po nějaké době se rozhodne!! Vstoupí do domu smrtihalva. Zaklepe u prvních dveří stále se potí ,jemu špatně ,ale adrenalin odvádí dobrou práci. Ozve se herein!Vstoupí dovnitř .Gestapák si ho zvědavě prohlíží . Čurda ihned začne chce to mít konečně vše zasebou. Přišel jsem udat vojáky co spáchali atentát na zastupujícího protektora Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Gestapák zbledne a ihned zvedá telefon zachvilku přiběhnou ostří hoši v elegantních černých uniformách co nahání hrůzu na čepicích smrtihlav. Mezi nimi šéf Pražského gestapa Hans-Ulrich Geschke narozen: 16. května 1907, Frankfurt nad Odrou – místo a datum smrti neznámé a šéf protiparašutistického oddělení pražského gestapa fešák Willi Leimer Narozen 25. července 1912 ve městě Neuwied nad Rýnem popraven v Moskvě
Jméno!!! Zařve gestapák. Karel Čurda.Narozen!!! 10. října 1911 Stará Hlína u Třeboně....
Poté věci naberou rychlí průběh. Nakonci jsou hromady mrtvých. Vypálené Lidice a smrt parašutistů,ale také respekt a úcta spojenců a vneposlední řadě popření Mnichovské dohody spojenci.Smrtihlav má žně. Čurda odvedl dobrou práci!
Budova pražského gestapa se jmenuje Petschkův palác mnozí ho znají jako pečkárnu, . Zadavatelem stavby byl Julia Petschka bohatý bankéř co vydělal peníze lichvou a těžbou uhlí a spekulací s pozemky. Architekt tohoto domu byl Max Spielmann.I když budova vypadá staře, byla stavěna ,jako moderní železobetonová budova. Uvnitř se nacházela klimatizace, potrubní pošta a celkové pojetí bylo velice moderní. Zajímavostí je ,že v budově ,jako výtahy byly použity páternostery, které jsou zde i dnes.Rodina Petschků včas rozpoznala, k čemu se schyluje, a před osudnou okupací emigrovala a dům prodala státu.
Při okupaci 15. března 1939 Čechy zde sídlila operační skupina poté se sem nastěhovalo neblaze proslulé gestapo.Během války zde pracovalo až tisíc lidí. Z původních sejfů se staly vězeňské kobky s proslulím kinem nejednalo se o kino na film ,ale o bílou zed, kam museli zadržení hledět a mlčet s ruky za zády ,kdo se provinil byl zmlácen do krve.Budova ,kde se prováděli brutální nelidské výslechy československého obyvatelstva.Po Heydrichiádě zde bylo vyhlášeno stanné právo a konaly se zde soudy.Odsouzenci byli odváženy do proslulé sekerárny ve věznici Pankrác a popravováni gilotinou .Dnes se do těchto smutných míst můžete podívat s průvodcem.Já jsem tam byl a je to opravdu síla.Nic hezkého...
Pamětní deska od Jiřího Prádlera je upomínkou k těmto událostem. .Po válce budova sloužila jako Ministerstvo zahraničního obchodu, dnes zde sídlí část Ministerstva průmyslu a obchodu.
Pro čechy je pečkuv palác symbolem německé okupace a strachu. Zvěrstva ,která se zde prováděli na lidech byly zdrcující,proto se ani nedivím,že spoustu lidí nevydrželo mučení a podepsali spolupráci s gestapem. Bylo také dost lidí co sem chodili rádi pro odměny a výhody plynoucí za udávání svích sousedů.
Doporučuji se zajít při procházce Prahou podívat se k Pečkovu paláci a vzít sebou i děti at se podívají na tento dům,kde umírali naši předci ,aby se měli dnes velmi dobře. Je potřeba si tyto události stále připomínat a dětem vysvětlovat.
Nedopustme nikdy více návrat zla a važme si svobody ,která byla těžce vybojována a stála životy a utrpení mnoha lidí . Mám pocit ,že pomalu o svobodu a naší zem bohužel přicházíme.Nechci ,abychom si historii museli zopakovat. Je to na nás jakou zem dětem přenecháme!
PS: Ironií osudu je ,že v ulici Politický věznů má dnes sídlo i KSČ kousek od Pečkova paláce.
Photo
12 votes
12 votes
Post
Paji, seš asi dost mladej a nezažil jsi rok 1968.
Hans je dobrák od pohledu. Tihle psychopati měli bejt dopadeni a veřejně staženi z kůže 
Ano u tohoto domu jsem se vždy zastavil při návštěvě Prahy.Kousek od hlavního nádraží.
Co na to říct. Nechci být hnidopich, ale tolik hrubých chyb je až zarážející. Článek je evidentně z něčeho opsaný a o to je to horší. Vkladatel neumí ani text pořádně opsat, natož si to po sobě přečíst. Je to smutné, poněvadž, jak správně uvedl, chodí sem i děti. Velmi příkladné.
... smrd, simbol, hromady mrtvích, s proslulím kinem, odsouzenci byly odsat odváženy atd, atd. !!!!!
:,-( 
. Tento příspěvek by si určitě zasloužil více péče.
Kalichu, mám pocit, že neztrácíme jenom tu svobodu, o které se zmiňuješ, ale i ten náš krásný český jazyk. I Tvojí vinou. 
OK. To jsem nevěděl. Myslel jsem, že jsi to prostě odfláknul. Tak ať se Ti daří. 
benedek :; máš pravdu ,zaplať pánbůh nezažil.
Já si nemyslím že je to opsané.
Chyby? Ano asi,nezaregistroval jsem je jako spousta jiných,já je dělám taky.s naším jazykem jsem natom taky zle. Ale chápu když někdo čte a okamžitě vidí chyby a to se pak špatně čte. Jak jsem psal,já osobně vnímal obsah.
Kalichu, velmi zajímavé shrnutí a mrazivé čtení.. Naštěstí máme dobu klidnou a čelit hrozbě jako je covid, je proti tomuto jen slabá záležitost.. a dávám palec za odvahu s tím textem, čte se to náročně s tolika chybami.. 😉
Ty jo, tak já jsem asi poloviční negramot,když sem to četl,tak jsem nějaké chyby vůbec neregistroval,jste dobrý,žádná ironie. Mám to asi nejak pobrkaný. No nic,jdu najít slabikář + oprášit vyjmenovaná slova 
Kalich, to máš tedy přehled a víš kde najít některé informace. Já to četl se zaujetím a taky jsem si moc chyb neuvědomil. Sám mnohdy nějakou chybu udělám a pak se za to stydím. S tou EU to je složité, sám z mnoha věcí nejsem zrovna nadšenej ale myslím si, že díky ní máme mír a ty velké státy mezi sebou neválčí. Vidím to jako nutnost. Odnesli bychom to také.
U mě čj horší 4, sloh většinou 4 . Nedokážu dát dohromady krátké vyprávění aby to mělo hlavu patu. Ano je to knašemu jazyku nedůstojné,ale už to tak je. Jsem také dyslektik, ale se mnou se nepatlali,říkali ,,na to se nevymlouvej,jseš jen línej se učit!!"
kalich- komu se to nelíbí ať si . . . . . 
benedek : to EU máš pravdu,tak jako každá doba má své pro a proti. Vše respektuji.
Oceňuji snahu napsat poutavý článek,gramatické chyby neřeším,jediné co mě trochu vadí je srovnávat udávače z této doby s ,,udavači,, dnes,to je naprosto nepřijatelné a velice zcestné.
Kalich 
, jinak při výsleších na gestapu si moje maminka užila svoje. Nikdy o tom moc nemluvila. Měla štěstí. V Hradci lidi ani nevědí, že budova lékařské fakulty gestapu sloužila, ke konci války i jako vojenská nemocnice.
kalich,- až budeš mít chuť a čas,koukni na Kolínský deník, co bylo 7května 45,ale je to známá věc. Určitě znáš.
To jsem tak vzal město mě blízké.
Jo Masaryčka, prabábi pracovala na masaryčce. To vpráci nebyla,(uklízela přilehlé kanceláře)Myslím že tam padlo hodně lidí.
K Tvému příspěvku a mé poznámce. https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/v-budove-hradecke-mediciny-drive-sidlilo-gestapo-i-lazaret-20150827.html
Možná, že Tě bude zajímat i toto:
Veronika Lieblová (3. dubna 1909 Mladé – 21. listopadu 1997) byla manželka nacistického válečného zločince Adolfa Eichmanna.
Život
Narodila se Matyáši a Marii Lieblovým v Mladém u Českých Budějovic (dnes součást města). Lieblovi se v Mladém řadili mezi bohaté rodiny, vlastnili tam rozsáhlou zemědělskou usedlost. Dnes je na místě Lieblovic statku samoobsluha.
Po svatbě s Adolfem Eichmannem v roce 1935 s ním žila na různých místech. Nejdříve v Německu a poté v Praze. Na konci války odjela se syny (Horst, Dietr, Klaus) do bezpečí, nejdříve do Fischerndorfu a poté do Aussee. Zde žila až do roku 1951, kdy odjela za manželem do Argentiny.
Celá rodina Lieblových se hlásila k nacismu. Starší bratr Franz byl VELITELEM GESTAPA V HRADCI KRÁLOVÉ, další bratr byl arizátorem (zabavoval židovský majetek).
Viz: Wikipedie.
Ten článek je samý blábol.: "Poté naberou věci rychlí průběh" , když tak už rychlý průběh s tvrdým y. jsou to ty věci. Jinak Lidice byly vypáleny ve středu 10. června, a Čurda dorazil do Petschkova paláce až další týden v úterý 16. června. Lidice tedy nebyly vypáleny protože Čurda dorazil do Petschkova paláce, ale Čurda dorazil do Petschkova paláce, mimo jiné protože byly vypáleny Lidice...