Březník (německy Pürstling)

Březník
Březník (německy Pürstling)
Ten ,kdo přijede na Šumavu by rozhodně neměl zapomenout navštívit Březník. Tohle legendární místo je opravdu nádherné. Při návštěvě Březníku jsem si všimnul partičky velmi mladých lidí ,jak se fotí u hájenky informačního centra NPŠ přes kameru na internet. Napadlo mne ,že před dvacetisedmi lety by tihle lidé dostaly místo fotky kůlku do hlavy a to by se jim muselo ze zdravou kůží podařit přejít přes signální stěnu a pohraničníky až sem.
Březník , který se nachází v širokém údolí Luzenského potoka, 7,5 km jihovýchodně od Modravy je starou hraničářskou a pašeráckou stezkou do Bavor.
Luzenským údolím ve středověku vedla Zlatá stezka.Dokonce již Keltové tohle místo znali .Tato cesta spojovala Čechy s Pasovem. První písemná zmínka o Březníku pochází z roku 1787. Do hájovny Pürstlink zasadil Karel Klostermann děj románu Ze světa lesních samot, který se odehrává ve druhé polovině 19. století. Bývalá Schwarzenberská hájovna byla v letech 1998–2002 opravena a přeměněna na informační středisko Národního parku Šumava.Přežila řádění pohraničníků ,jen kvůli tomu že odklidit sutiny by bylo dost finančně náročné .Nakonec sloužila ,jako sklad sena. Karel Klostrmann tohle místo měl prý moc rád. Jeho slavný román pojednává o lásce a tvrdých podmínkách v této zapadlé části Šumavy a popisuje život ,který zde nebyl opravdu jednoduchý. Po válce německé obyvatelstvo bylo odsunuto a ,jako všude na Šumavě i zde vznikla nepřístupná pohraniční oblast a stím souvisí i stavba pohraniční roty Březník . Rota PS Březník - původní název 20. rPS - Březník, 7. bPS Sušice, 4. prPS Modrava.

Zaniklá rota Březník sídlila od roku 1951 do konce 70 let ve vlastním areálu, v místě zaniklé osady Březník, poblíž dodnes dochované myslivny Březník. Rota byla již dávno srovnána se zemí a nic zní nezbylo. Jen obrysi základů a kotlík pro vaření žrádla pro psy dává najevo ,že se zde dříve něco nacházelo. Dovolte mi ,abych se trochu rozepsal o historii naší pohraniční stráže. Tato doba mě zajíma jsem Husákovo dítě:-) a mám pár známích ,kteří na hranici sluožili a vždy rád poslouchám jejich historky z hranice. Takže z odpuštěním se trochu rozepíši o historii pohraniční stráže.
Po válce bylo rozhodnuto vítěznými mocnostmi Postupimská konference o uspořádání Evropy.
Předmětem konference byla poválečná správa Německa a uspořádání a rekonstrukce válkou poničené Evropy. https://cs.wikipedia.org/wiki/Postupimsk%C3%A1_konference. Pohraniční stráž byla zřízena v roce 1951 podle vzoru sovětského pohraničního vojska. Dne 11. července toho roku schválilo Národní shromáždění zákon. Příslušníky byli vojáci základní služby a si osm procent tvořili vojáci z povolání. Hlavním úkolem pohraniční stráže bylo garantovat uzavřenost hranic. Železná opona bránila průchodu státní hranicí, a to jak z republiky, tak i do republiky. Pohraniční stráž mohla proti tzv. narušitelům hranic za stanovených podmínek použít služební zbraň. Znak si pohraničníci zvolili hlavu psa odkaz na staré Chody kteří měli za úkol střežit zemskou hranici mezi Čechami a Bavorskem . Termín železná opona se stal světoznámým a obecně používaný, když jej použil Winston Churchill dne 5. března 1946 na univerzitě (Westminster College) v americkém Fultonu.
Po válce docházelo k nelegálním útěkům přes hranici dost často a pohraničníci ještě neznali tolik terén .Kdo viděl film Král Šumavy ,kde je dost tendenčně ,ale docela dobře vyobrazeno ,jak to na hranici asi vypadalo v té době. Zajímavostí je ,že Karel Kachyna režiser tohoto filmu na hranici opravdu sloužil.Každý pašerák ,který se dobře pohyboval v terénu a uměl svoje řemeslo pašeráka se nazíval král šumavy byl rezpektován a ctěn ostatními pašeráky. Mezi nejslavnější patřil určitě Kilián „Franz“ Nowotny ,který později převáděl lidi do bavor .Jeho pravé jméno bylo opravdu Kilián a Franz byla přezdívka.To jen malá odbočka a pro některé zajímavost.:-)
S budováním železné opony se ve větší míře započalo v letech 1951 až 1953,kdy se na hranicích postupně objevila nástražná osvěcovadla, lesní průseky, kontrolní orné 15m pásy, ostnaté a elektrifikované dráty a později dokonce i nášlapné miny.Začli se stavět 2m dlouhé drátěné ploty z ostatného drátu ,které kopírovali státní hranici po célé její délce později byla posunuta do vnitrozemí. Na scénu té doby přichází nechvalně proslulý Ludvík Hlavačka , jeden z hlavních tvůrců československé stěny smrti..První velitel PS udavač gestapa dominantní horlivec,který se neštítil ničeho. Do drátů nechal zavéct prou okolo 4000w i chodit kolem tohoto plotu bylo velice nebezpečné a docházelo velmi často k usmrcení samotných pohraničníků i psů . V okolí měla tato nástraha odstrašující účinek a vyprávělo se oní široko daleko takže splnila co odní bylo očekáváno nyní si už každý musel dobře rozmyslet jestli to zkusí překonat .
Absurdním vrcholem zabezpečovacích prací státních hranic se stalo jejich zaminování. Velitel pohraniční stráže v ašském výběhu navrhl ministru národní bezpečnosti, aby byly „některé nepřítelem nejvíce používané a z hlediska výkonu služby nebezpečné a nepřehledné úseky státní hranice zaminovány“. Účinnost min byla značná. Pokusná figurína byla smrtelně zasažena do vzdálenosti až 30 metrů. Účinek se zvyšoval položením miny na pevný podklad a přidáváním nasekaného železného šrotu, který oběti způsoboval strašlivá zranění. Výbušniny byly také umisťovány na kolíky do výšky 80 centimetrů nad zemí, aby účinek byl ještě větší a nedocházelo ke spouštění mechanizmu drobnou zvěří a ptactvem.
Jen v okolí Aše bylo v roce 1952 zaminováno přes osm kilometrů hranice. Granátové miny byly v drátěném zátarasu umístěny 27 metrů od sebe. Ke každé vedl 25 metrů dlouhý nástražný drát vedený na kolících nízko u země. V úseku Kaolínka u Aše bylo na 500 metrů dlouhý úsek použito 1440 min typu DO-Mi-N. . I když pohraničníci věděli rozmístění min stejně docházelo k úmrtím a samovolným výbuchum .Dokonce jsem se dočetl,že byl navrhnut plán rozmístit miny bez vědomí pohraničníků, protože i oni občas utíkali ,ale nakonec nebyl tento šílený záměr realizován. V šedesátých letech bylo naštěstí na tlak ze zahraničí toto zabezpečení zrušeno . Na řadu přichází bezpečná signální stěna (SIS) . Ta fungovala na principu zkratu elektrického drátu dráty byly napájeny slabím proudem ,takže nehrozilo usmrcení při zkratu došlo signalizaci a oběvil se daný úsek zkratu. Na rotě byla následně vyhlášen bojový poplach a vysláná hlídka ,aby daný úsek zkontrolovala jestli nedošlo k útěku za ostatné dráty.SIS měla slabiny třeba hodně sněhu ,kdy docházelo díky sněhu ke zkratu a následnému vypnutí SIS proto se dané úseky museli ručně odhazovat hrozná práce. Samostatnou kapitolou byly pohraniční psi. V roce 1956 bylo na každé pohraniční rotě zařazeno přibližně pět vycvičených psů, z toho jeden stopař. Doplňování psů nákupem již nestačilo pokrýt požadavky a proto se v roce 1957 zřizují u všech pohraničních brigád chovné stanice psů.
Zpočátku byli služební psi využíváni k pátrání po narušitelích a k posílení hlídek. Podle druhu služby a způsobu výcviku se dělili na psy pátrací a hlídkové a od šedesátých let na pátrací, hlídkové, prověřovací, hlídací nevycvičené, chovné a štěňata.
Pátrací se zařazovali do hlídek-dozor a do poplachových hlídek nebo do skupin určených k pátrání po narušitelích. Hlídkoví psi byli přidělováni hlídkám stráž hranice, dozor, eskorta a skrytá hlídka. Jejich hlavním úkolem bylo upozornit hlídku na narušitele, který byl mimo dohled a mimo slyšitelnost hlídky a k vyhledání čerstvé stopy po narušiteli. Hlídací psi se využívali k ochraně muničních skladů a podobných objektů. Prověřovací psi se používali ke kontrole dopravních prostředků na železničních a silničních pohraničních přechodech. Od 60. let se do výkonu služby zaváděly nové způsoby využití služebních psů. Byly zavedeny průzkumy terénu se psy „na volno“ před i za drátěnými zátarasy, využití služebních psů k vyhledáváni drog a ukrytých osob na hraničních přejezdech, vypracování stop na dostih i volně útočících psů podél drátěných zátarasů. Od 70. let byla ochrana některých úseků zesilována „samostatně útočícími psy“(SUP). Jednalo se o psy umístěné v uzavřených kotcích v terénu orném pruhu mezi dvěma signálními stěnami. Dveře kotců se automaticky otevřely po zkratu na SIS nebo byly otevírány dálkově hlídkou. Pes pak vyběhl a měl blokovat narušitele do příjezdu členů hlídky z roty nebo úseku.Většinou šlo o dva problémové psi v příbuzeneckém vztahu a byly zavřeni v kotcích mezi dráty a při zkratu na SIS došlo k otevření a vyběhnutí psů z klece. Tento způsob ochrany hranice byl zvolen na místech dlouhých průseků a převážně večer ,kdy nebylo vidět z takzvaných špaků na úsek . I tento způsob ochrany byl později na nátlak zvenčí zakázán ,jako nelidský ,protože docházelo i k roztrhání člověka. PS se i snažila vyšlechtit pro vlastní potřebu speciální plemeno. V chovné stanici Libějovice začala tak od počátku 70. let křížit německého ovčáka s karpatským vlkem. Výsledkem bylo nové plemeno československý vlčák, uznané i mezinárodní kynologickou federací, který však pro nevyrovnané vlastnosti nebyl na pohraniční roty hromadně zařazován.
O železné oponě a pokusech překročit státní hranici v době železné opony by se dalo psát hodně dlouho,ale je to zbytečné ,kdo chce tak si najde co všechno byli lidé pro nelegální opuštění republiky za komunizmu schopni vymyslet a realizovat . Během výkonu služby v letech 1948–1989 zemřelo celkem 654 pohraničníků, z toho většina nehodou, 200 znich spáchalo sebevraždu! Při přestřelce s uprchlíky zemřelo 10 z nich. Civilistů bylo zabito cca 450. Myslím ,že dnes odsuzovat bývalé pohraničníky za službu na hranici za komunizmu je zbytečné .Ti lidé byly odvedeni a postavenis se samopalem před hotovou věc . Jestli ti někdo uteče dostaneš kriminál Sabinov ,který byl nechvalně znám svojí krutostí.V dnešní vypjaté době začíná být ostraha hranice opět aktuální a doufám ,že se nebude opakovat doba ,kdy lidé neměli možnost cestovat. Tím bych asi skončil omlouvám se za delší článek a doufám ,že byl alespon trochu pro vás zajímaví. Díky. marcano
NEPROJDOU
Zdroje : wikipedia, klub-pohranici.cz, csla.cz, .zanikleobce.cz

Photo

Březník  (německy Pürstling)
Březník  (německy Pürstling)
Březník  (německy Pürstling)
Březník  (německy Pürstling)
Březník  (německy Pürstling)
Březník  (německy Pürstling)
7 votes
7 votes
viewed:
3177x,
comments:
3,
finder:
unknown
loaded:
22 November 2016

Post

:-O :-O pěkné čtení ;-) ;-), ja byl u psovodů,ale až po revoluci....95. o:-) o:-)

Pěkný počtení.My měli heslo.Neprojdou když nepůjdou. ;-)

Hezké a zajímavé čtení, díky za fajn článek, jako šumavák znám Březník, též V.v.p Dobrá voda, Prášily, všude tam byli vojáci, taky díky tomu, že 40 let byla nepřístupná, je šumava jaká je... :-)

Add post

You must subscribe to post. If you do not have an account on this site yet, sign up.

↑ Back to top + See more

Back to top