http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/153/
Thunderstreak
Categories: Finds and rescue research in the Czech Republic
The Iron Curtain has fallen. The Czechoslovakians rejoiced in their newfound freedom and I was finally able to dig up another American plane. This time a jet fighter bomber!
Expensive border intrusion
On Thursday, October 22, 1959, at 9:00 a.m., two American F-84-F-40 Thunderstreak aircraft, which belonged to State 1, took off on a training flight from their home base in Memmingen. The first squadron of the 4th Fighter Bomber Squadron of the German Luftwaffe. Meteorological conditions were not favorable that day. The pilots' navigation instruments failed in the air and they lost contact with the base. About an hour later the planes crossed the state border and got over the territory of Czechoslovakia. In 1959, airspace intrusions were the order of the day and air defence was constantly on alert.
Thunderstreaks strayed into the Dylene area in Chebsk. One F-84 stumbled in the fog against the tree tops of Lzicak Hill and hit both auxiliary fuel tanks. Pilot Rolf Hoffmann ejected immediately. The pilot of the other plane, Kraus, also ejected for fear that his colleague had been shot down by a Czechoslovak MiG. Neither pilot was injured and both were extradited back to West Germany after an investigation into the incident.
Revolution! I can dig!
The wreckage of the planes lay on the border zone for 30 years. That's why ordinary mortals couldn't get near them. Only border guards and, earlier, accident investigators and specialists from the Soviet Union were allowed to do so. When the revolution broke out, I had one wish - to find at least one of those planes!
I was a beautiful 15 years old, and I was getting on the nerves of my surroundings with my knowledge about airplanes. The girls who wanted to date me were simply out of luck. Girls just didn't understand airplanes. I was saving my first date for later. My loves were a spade, a military metal detector and airplane gasoline-soaked soil.
It took me three days to find the wreckage of an F-84. I can't even count how many miles I biked and walked in the woods. But it was worth it! Thanks to the stories of old wreckers, I discovered a patch of scattered wreckage. I marked the spots with the strongest metal detector signal and my friends and I spent the next few days digging. Soon came the gratifying discovery of a 12.7mm Browning machine gun. But the most important discovery was a huge Wright J65-W-3 jet engine.
A steal!
I asked my dad to help me arrange for the removal of our find. Even my mom was resigned to having a temporary jet engine in the garden instead of a new greenhouse. It was all arranged. A crane, a truck and a bunch of guys. But all that was left was a big hole where the plane crashed. The jet engine was stolen! I was very disappointed at the time. Such a long wait, such a job, and suddenly it was all gone. I didn't understand how someone could steal an engine from an airplane. I was afraid that this beautiful unique thing would end up in a scrap yard somewhere.
After years in Kbely.
About fifteen years passed and an aviation magazine came into my hands. It described the crash of two Thunderstreaks in Czechoslovakia and included a photo of "my" lost Wright engine. Years later it turned up in the Kbel Aviation Museum. Years of sadness were replaced by great joy that the engine was not destroyed. It found a place in the exhibition where it would have ended up anyway.
The article is included in categories:
Post
👀👍😊
Krádež je prostě krádež.I kdyby za tím byl ušlechtilí důvod. Přeci jen ta práce za tim. Ale článek krásnej
Dobrý příběh. 
Naprosto parádní příběh doplněn dobovými fotografiemi 👍👍
Můj otec byl stejný nadšenec do druhoválečných letadel. Narodil se na začátku války a nějaká ta "éra" na nebi v útlém dětství určitě viděl. Možná proto bylo jeho snem stát se leteckým mechanikem. Bohužel jeho sen nebyl naplněn, musel jako nejmladší zůstat na gruntě a nastoupil do JZD na místo mechanizátora.
Naše sny končí většinou na posledním cípu polštáře.Pokud se však někomu podaří svůj sen přetavit ve skutek,je to moc krásné. Díky za článek.
Namor- krásně jsi to napsal 👍
A autor samozřejmě taky 👍
Díky všem 
Díky Vendo
Pěkný příběh paráda
Dobrý příběh i počteníčko
To je moc pěkný příběh. Taky jsem se chtěl stát leteckým mechanikem. Za mých časů byly dvě možnosti. Buď jít na vojenskou školu do Prešova,nebo do civilního učiliště ve Vodochodech. Na vojnu se mi v 16 letech moc nechtělo,tak jsem se alespoň vyučil v továrně Aero Vodochody.Bohužel ne letečákem,což byl tenkrát protekční obor,ale strojařem na NC strojích.Tak jsem alespoň mohl být každý den s eroplány( tenkrát L-39) denně v kontaktu,a fabrický letiště za internátem.Krásný léta ,moc rád na ně vzpomínám.
Myslím že tenhle incident co popisuješ byl ztvárněn ve filmu "Vysoká modrá zeď" ,a narušitele si tenkrát zahráli dva Delfíni L-29 z Vodochod. I když je tenhle film klasická bolševická nelejvárna, doporučuji ho k shlédnutí.
Dík za ten příběh vràtil mě zas do doby kdy jsme byli mladí a krásní😎😎😎
https://youtu.be/qKu86xjpvdo?si=3VXtJBAkICMaspzL
Tady je ta scéna z toho filmu. Téměř holywoodskej trhák😸😸😸
Snil jsem o létání, ale táta byl kapitánem lodi, tak jsem taky na čas skončil na vodě. Ale někdo z rodiny koukal jak lepím letadla a od svých 4 let toužil stát se pilotem Gripenu. No a teď už je mezi 7 vybranými. Neskutečná cesta ale
Tento velmi zajímavý článek přinesl v diskusi neuvěřitelné životní příběhy několika z nás a diskuse perfektně článek doplnila a ozdobila.
Právě proto mám rád články psané samotnými „hledači“, neb je v nich zobrazen osobní příběh. To je to, co chci číst a co vyhledávám. Super👍