Super článek, všechna čest.
Dogs in SS units
Categories: Second World War
A very good friend of mine, nicknamed Hombré since childhood, was born at the end of the 1930s. He was a serious shooter from his youth, who was not afraid of anything and went headlong into every adventure. He was very fond of dogs and from childhood he was fascinated by large dogs in particular. When the Germans were marching back to the Reich in the spring of '45 after the war had been lost, a German unit stopped in our village. People were still afraid of the Germans, so the hungry and exhausted soldiers got a buttermilk there, a pancake elsewhere, and some coffee.
My grandmother got a Cais field telescope for a few pancakes, and when the Germans crossed over to the other side of the village to the Doubeks to ask for some food, Hombre was able to keep his eyes on a young dog of the German Shepherd breed that the soldiers were taking with them. They gladly gave him to the family for a piece of "grub". He told me this story many, many decades later as an old man, and at the time he told me: 'Roman..., that was a dog like a razor. I never met another German Shepherd of that type in the future. I remembered Hombry, who is already on the truth and prepared this article for you.
Dogs were perhaps the only living creatures that Hitler truly loved and therefore the idea of using fighting dogs in the army was a foregone conclusion in his case. Who doesn't know the legendary German Shepherd Dog Blondi, which Hitler received as a puppy from Martin Bormann. The deployment of strong, intelligent and tenacious German Shepherds fitted perfectly into the Nazi idea and therefore from the beginningsince the war began, there have been very special experiments in Germany exploring communication between dogs and humans. Schools promoting dog training at this level had already been established before the war and Hitler was usingwas fascinated by the use of dogs for war purposes and supported these schools throughout the war.
The German Shepherd Dog was an important status symbol during the period of National Socialism. The purebred German dog carried the ideal combination of typically German virtues such as unconditional obedience, boundless loyalty, bravery and performance, and also looked like a wolf. Hitler himself had a great fondness for wolves. He liked to boast that his first name came from the Old High German Athalwolf, or noble wolf. Therefore, in private circles Hitler was nicknamed "Wolf" and called his main tent hidden in the deep forests of East Prussia "Wolf's Den". No animal was so revered by the Nazis as the wolf. The wolf symbolized the "primeval wilderness" of Germania and represented something bloody and unforgiving for them. Joseph Goebbels, in 1928, when it came to conquering the Reichstag, said: We do not come as friends. We come as enemies, like a wolf creeping into a flock of sheep. That's how we come. All this played a major role in the elaborate German propaganda.
Now let's cut to the chase and explain the purpose and use of German shepherds in the SS. During the National Socialist dictatorship, the service dog system in the German army was greatly expanded after Heinrich Himmler was appointed chief of police in 1936. In May 1942, Himmler ordered a reorganization of the service dog system of all SS and police institutions and to this end appointed a representative for the service dog system to the Reichsführer SS. Franz Mueller, a renowned German forester and cynologist, was appointed deputy for the training of service dogs, and a main department called Protection and Search Dogs was established. Mueller expanded this main department into a central Waffen-SS facility. From July 1942 it was called the "Training and Testing Department for Waffen-SS Service Dogs. The Security Police had its own service dog school in Rahnsdorf near Berlin, the riot police had facilities in Grünheide. Franz Mueller was responsible for all these training centers.
Himmler expressed his ideas about the use of dogs in concentration camps and the aggressive German Shepherd Dog entered service. Himmler's idea was that the dogs must be trained to be wild animals like the hunting dogs in Africa. They must be trained to tear everyone away from their handlers. The dogs were to be trained to constantly circle around the prisoners like a flock of sheep and be able to prevent them from escaping. A guard with several dogs was to be able to safely guard up to a hundred prisoners. At Sachsenhausen alone, for example, kennels were built for around 200 dogs and it is reported that almost 250,000 dogs were "conscripted" into the Wehrmacht.
But let us leave the concentration camps and look at the other uses of German Shepherds in the German army. We must not forget the targeted deployment of dogs on the battlefields of World War II.For the infantry, for pulling stretchers for the needs of medics, as tracking dogs for scouts, guide dogs for war invalids and for guarding the troops themselves. The German Shepherd Dog also served with the Nordic divisions in Norway and Finland, and the SS trained their dogs as "live weapons loaded with explosives against tanks, machine gun nests and other targets. In 1944, at the instigation of Franz Mueller, 300 lightweight sledges made of composite materials were produced, and these sledges and dogs were at the disposal of the Wehrmacht, which made almost no more progress "in the East" due to lack of fuel.
When the Red Army approached Adolf Hitler's hideout in April 1945, it strengthened Hitler's resolve not to allow himself, his wife, or his dogs to be captured. The first cyanide capsule was given to Blondi, a female dog, for testing purposes; her puppies were shot by Hitler's personal handler, Feldwebl Fritz Tornow, in the garden of the bunker complex after Hitler and Braun committed suicide.
Even so horrific can be the history of the dog when used in the military. The German Shepherd Dog is still the most popular dog breed in the world today because of its variability and its absolutely ideal characteristics, it has a firm and unmistakable place in armed forces around the world.
Sources: www.mdr.de, wikipedia.org, www.goethe.de, youtube
The article is included in categories:
Post
Krásný článek Romane. Jo jo, pro německé ovčáky jsem měl vždycky slabost 
Nechci být nevděčný, dal sis s psaním práci. To, že skopčáci všeobecně a velmi rozšířeně užívali psy je všeobecně známé, spíš jsem čekal, že tam budou uvedené jiné fakty a něco kolem toho, např psí známky apod, třeba že po tom psovi něco takového zbylo. To jen tak poznamenávám. Mám třeba jakousi známku se slepicí s větrníkem, číslem a je na ní Olmütz, ale nikdo neví o co jde. Domněnka je, že právě by mohla být psí armádní.
Takže pěkné Svátky, slunce v duši, ať se daří 😉
Áá..., už je to tu.
Markoman,Marky, Idler - díky.
Marky - před současnou fenou BOM jsem měl NO, takže to mám podobně 😉
Idler - chápu tě samozřejmě ale pochop i ty mě, že téma nelze zpracovat komplexně tak, aby byl spokojen každý. Navíc o válečných psích známkách nevím vůbec nic.
OK, čekal jsem třeba že po tom psékovi jako břitva něco zbylo, nebo jeho širší příběh po tom co přešel na “správnou stranu” (od SS?). Tak se na mě nezlob no 😉
Aha,teď jsem tě teprve pochopil.
Četl si úvod a dle toho očekával širší pojednání o psovi Hombreho.
Tak bohužel nic víc než obecnou informací nemám,dokonce jsem zapomněl i jméno dotyčného psa.
A není se za co omlouvat, v pohodě
Trochu to doupřesním, pes Hombreho měl potomky a jedna fenka z jeho rodové linie se ocitla u mě doma. Byla tak ostrá, jako její praprapředek, ta si dokázala zjednat u cizích respekt.
Bohužel už pár let je v psím ráji.
Že by až taková náhoda?? Tomu se mi nechce věřit 
Napiš křestní jméno Hombreho.
https://www.warrelics.eu/forum/erkennungsmarken-id-discs/german-dog-tags-dogs-please-look-828927/
https://cz.pinterest.com/rebcwcol34/ww2-german-soldiers-with-dogs/
https://www.pinterest.de/search/pins/?q=wehrmacht%20hunde&rs=typed
https://digitalcosmonaut.com/ss-hundeschule-sachsenhausen/
https://www.valka.cz/SOV-DEU-Pes-miner-t18798
https://www.reddit.com/media?url=https%3A%2F%2Fi.redd.it%2Fhfudp341ovh61.jpg
... ale namor, já Hombreho neznám, jen náhodou jsem si před x lety pořídil NO.
Chtěl jsem kluka a při předvýběru si mě označila holka, no a když byla štěňata odstavena, tak jsem si pro "něho" dojel a až doma se zjistilo, že je to holka. Dokonale všechny zmátla, včetně chovatelky.
Tak dostala jméno viz můj nick.
Romane, já jsem měl tři NO a ještě k nim připočítám 4., pro kterého jsem si jel na Grabštejn a měl jsem ho celou vojenskou službu... 
JackWhite - píšeš, cituji: ...pes Hombreho měl potomky a jedna fenka z jeho rodové linie se ocitla u mě doma. Zcela evidentně z takové věty vyplývá, že bys musel znát nejenom jméno toho psa ale i jeho rodokmen. Takže náhodou náhodný NO nebude z rodové linie Hombreho psa. Souhlas?
MarkyMark - takže v podstatě celý život se zabýváš NO, neb 3x NO v řadě za sebou znamená min. 30 a víc let. Hehous, lázeňský švihák - tady vidíš, že i anonymní internet dokáže přenášet jisté vlny a proto si s Markym tak notujeme a A ty jsi se nám posmíval a přitom si taky „pejskař“ 
Tien - musím říct, že informace na cizojazyčných webech dokážeš vypátrat jako nikdo jiný. Co mě to dalo práce dopátrat se nějakých informací, z kterých bych pak slepil trochu smysluplný článek.
Díky namore. Je to taková síla zvyku.
On je to bohužel takový smutný standard,že až na pár čestných vyjímek/specializovaných webů, se toho u nás dá dohledat překvapivě málo. Často až žalostně málo nebo eventuelně vůbec nic.
To stejné platí i pro muzea nebo jejich "jakože"databáze.
Na českých stránkách je to slabé a tak jsem pátral na německých. Pokud člověk nezná ta správná klíčová slova, něco vypátrá ale není to žádná sláva. Mnoho stránek je chráněno přihlášením - např. jako pinterest.com z tvého druhého odkazu a tak se k tomu našinec nedostane.
A nebýt hodného strejdy Googla, (který vše bez problémů přeloží) nedozví se člověk nic, pokud nevládne jazykem jiných kmenů.
Pěkný příběh i článek
Jednu psi znamku ss mam v nalezech. Pod titulkem K9 SS.
Romane moc pěkný článek palec nahoru.
to : VendelinDindung- ahoj já byl v 89-90 dozorčí psince v Hronsek u Bánské Bystrice a za mně se dva dovezli z Grabštejna.
Romane, dá se říct, že jsem měl celý život NO, akorát ten první, ten žil velmi krátce 
kocab - jo jo, jezdívalo se pro psy do Grabštejna z celé republiky
https://www.detektorweb.info/clanek/pes-s-blesky
Možná už z jara,pokud všechno dobře půjde bude NO doma.Parádní článek.
Děkuji všem za positivní hodnocení a přeji hezkou neděli.
Romane děkuji za článek a fotky.Už jsem nějaký ten týden(měsíce a víc) inkognito a jako každý osvč nemám čas.Tak jsem se odkopal se znovu přihlásit.Německý ovčáci jsou moje topka.Naše Roxy už je tam nahoře.Ale když doma přišla řeč nad dalším parťákem já chtěl belgičáka a Kláry zase Fricka.No máme zase fricka Adoptovali jsme dvouletou fenku s rodokmenem delším než si pamatuju(odpadá cvičák,nekouše boty,má ráda děti,byla u policajtů,,poslouchá na slovo-pro nás bez starostí.)Je to zlato a teď mi leží na dílně u nohou.Pár hledaček za sebou a užívá si to.Jen je vtipný jak se ten standart NO za těch cca 70-90 let změnil.Kdo má NO tak to vidí.Němci v roce 30-45 prominou ale pro nás dnešní vlastníky NO jsou ty jejich prckové a kříženci Ale jasně ta rasa se formovala a těch 80 let je moc.Roxy měla 38 kg a štěňata chtěli policajti a Afrodite na jenom cca 29 kg a není tak ostrá.Přesto obě byly/jsou skvělí partáci.Jestli je Fany stále zdráva tak jí zdravíme.A Romane budu počítat až na konci roku ale u vody jsem byl 40x a asi i víc.Takže snadno nic nenacházím 
Jirko ahoj, dík za zajímavou reakci. Vezmu to tak nějak postupně.
NO jsou vážně skvělí psi a jejich povaha a naturel mohl by býti vzorem dalším psím plemenům. Dobře to ti Němci „uvařili“. Na rozdíl od malinois vydrží delší dobu bez problémů v nečinnosti, nedělá jim problém tvrdší drajf a snadněji si sednou s kynologem začátečníkem. Velmi dobře se cvičí, jsou velmi inteligentní.
Prostě psí ideál. Pohyboval jsem se cca 15 let s myslivci, měl jsem loveckého psa a v porovnání s ovčáckými plemeny jako NO nebo BOM jsou lovečtí psi obecně blbci (majitelé loveckých psů prominou). Když jsem se byl podívat před lety na podzimních zkouškách ohařů, nechápal jsem jak většina z nich nedokáže splnit jednoduchý úkol s aportem přes překážku (vykopaný cca metr široký příkop). Fanky to nikdy nedělala a ten den to po ukončení zkoušek dala bez problémů za 1/4 hodinky.
BOM je povahově a schopnostmi prakticky stejný jako NO ale pokud bych je měl jednoduše porovnat v duchu článku, tak NO je normální voják a BOM voják na pervitinu. Hůře se cvičí, absolutně nezvládá dlouhodobou nečinnost a pro začátečníka absolutně nevhodný. Proto je škoda, že sis neprosadil svou. Máš předchozí zkušenosti s NO a pro člověka tvé energie, který je v jednom kuse v přírodě společník zn. Ideál.
Moje manželka také nechtěla malinoise ale dnes na ni nedá dopustit a až Fanky jednou dožije svůj psí život, pro nás už není jiná volba.
S tím standardem máš pravdu, také jsem si toho na fotografiích všiml. Drobnější psi roztodivných barev (v porovnání s dnešním NO standardem. Moje fena NO měla 42 kilo, černo-žlutá klasika.
Ryby letos supéér. Celý podzim jsem se věnoval dravcům a slušný průměr hlavně u štik. A na ryby jdu i dnes, mám už dovolenou. V 9 hodin odjíždím na Otavu, mám v kotelně rousnice a rád bych udělal pár pěkných záběrů. Fanky jede samozřejmě se mnou (jak jinak). Před 5 dny oslavila deváté narozeniny a je stále ve velmi slušné psychické i fyzické kondici.
Zdravíme vás všechny (i pejska samozřejmě) a mám radost nejen z vašeho nového parťáka ale i z těch vycházek, které si letos udělal za rybami👍Mějte se krásně.
namor,super dík,at se daří na rybách.
Díky kolegáčku a dobrý výběr, až pojedeš pro nového psího parťáka👍
Apropo..., na Otavě jsem shořel jak pověstná zápalka. Sněhová voda je velký špatný, zítra opravný pokus na Orlíku
Pěkný článek, Romane.
Německý ovčák je úžasný plemeno. Mám takový názor, že čím méně se pes podobá psovi (vlkovi), tím hůře. My mívali ale doma vždy křížence. Riki je kříženec holandskýho ovčáka a retrívra. Chytrej pes a miláček dětí. Teď by mohlo zaznít "Jakej pán, takovej pes" . Ovšem zrovna včera mi mladší dcerka říká: "Tati, já Rikiho miluju". Já na to: "A miluješ i tatínka?" Dcerka: "Tátu přece nemůžu milovat".🤦♂️
Nechtěl bych být bez psa.
Jendo ahoj a díky.
Prvně k tomu názoru: ...čím méně, tím hůře. Např. naše národní plemeno ČSV - podobá se vlku jak žádný jiný pes na světě a aby také ne, když se jedná o přímé křížení mezi NO a karpatským vlkem. Exteriér naprosto unikátní, překrásný pes s jantarovýma očima, které zdědil po svém divokém předkovi. Ale povaha? Naprosto komplikovaná. Ačkoliv je v dnešních chovech krev již značně „naředěná“, stále je tam té vlčí dost, což přináší různá úskalí. Jinak za mě - nejhezčí a nejzajímavější plemeno psa co znám, ale sám bych si jej k vůli té jeho komplikované „vlčí“ povaze pravděpodobně nepořídil.
Dcerka jako zajímavý myšlenkový pochody. Je vidět, že nad věcmi přemýšlí
S poslední větou naprostý souhlas.
Já měl na mysli hlavně podobu exteriéru plemene. Pes, který je menší než kočka, nebo pes větší než malej kůň.
Jak píšeš o ČSV, tak jsem si vzpomněl na motto, které použil J.Beneš na konci knihy o svých zkušenostech z koncentráku: "Vlk zůstane vždycky vlkem". On tím tehdy myslel Němce.
Tak to jsem tě špatně pochopil, s tímhle samozřejmě souhlasím bez připomínek.
Jinak toulky kolem vod či po lesích a luzích se psem po boku je moc krásná věc. I ten největší „člověčí“ kamarád dokáže podrazit. Pes nikdy.