Solomon (1063–1074) – coins

Solomon I. Uherský (vláda 1063–1074)

Solomon (Šalamoun) byl uherským králem z dynastie Arpádovců. Jeho vláda byla poznamenána politickými a vojenskými konflikty, především s vlastními bratranci, což vedlo k jeho sesazení. Přesto sehrál důležitou roli v uherských dějinách, zejména ve vztazích s německou říší a v obraně země před vnějšími nepřáteli.

Historické pozadí vlády Solomona

1. Nástup na trůn:

• Solomon byl synem krále Ondřeje I. a Anastázie Kyjevské. Již jako dítě byl zasnouben s Juditou, dcerou římsko-německého císaře Jindřicha III., čímž bylo potvrzeno spojenectví s Říší.
• Po smrti Ondřeje I. v roce 1060 se králem stal Solomonův strýc Béla I. Solomon byl nucen uprchnout do Německa.
• V roce 1063 se vrátil s vojenskou podporou německého krále Jindřicha IV. a byl korunován uherským králem.

2. Konflikty s bratranci:

• Solomonův vztah s bratranci (Gejzou a Ladislavem) byl konfliktní. Ti se domáhali podílu na vládě a podporovali myšlenku rozdělení moci.
• Po krátkém smíru v roce 1064, kdy uznal jejich územní nároky, se konflikt znovu rozhořel. Nakonec byl v roce 1074 poražen a Gejza byl prohlášen králem.

3. Konec vlády:

• Po své porážce se Solomon uchýlil na dvůr svého švagra, německého krále Jindřicha IV., a pokoušel se získat zpět uherský trůn. Přestože podnikl několik pokusů o návrat, jeho snahy nebyly úspěšné.
• Zemřel v roce 1087, zřejmě v bídě.

Mince ražené za vlády Solomona

Uherské mincovnictví v době Solomona navazovalo na tradici zavedenou jeho předchůdci, zejména Štěpánem I. a Ondřejem I. Solomon razil mince, které měly symbolizovat jeho královskou moc a autoritu.

Charakteristika mincí Solomona:

1. Typy mincí:

   • Nejčastěji razil denáry, které byly tehdy hlavní měnou ve střední Evropě.
   • Mince byly vyráběny ze stříbra, i když ryzost stříbra se mohla lišit v závislosti na ekonomických a politických podmínkách.

2. Motivy na mincích:

   • Líc: Zobrazení stylizované postavy krále nebo kříže. Král je často znázorněn s korunou a žezlem, což zdůrazňuje jeho královský status.
   • Rub: Náboženské motivy, jako kříže nebo kostely, symbolizující křesťanský charakter uherské monarchie.
   • Nápisy na mincích obsahovaly latinské texty, například „SALOMON REX“ (král Šalamoun).

3. Ekonomická a symbolická funkce:

   • Mince byly používány především pro domácí obchod, ale díky obchodním cestám se dostávaly i do sousedních zemí, například do Polska a Čech.
   • Sloužily také jako prostředek propagace královské moci a legitimity.

4. Regionální ražby:

   • Mince byly pravděpodobně raženy v několika hlavních centrech uherské říše, například ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérvár).

Význam a hodnocení vlády Solomona a jeho mincí

Solomonova vláda byla období politické nestability a bojů o moc, což oslabilo Uherské království. Přesto jeho mince symbolizovaly pokračování královské autority a byly důležitým nástrojem hospodářské správy.

Mince Solomona jsou dnes ceněny jako významný doklad uherského mincovnictví 11. století a jsou součástí sbírek v muzeích, například v Maďarském národním muzeu v Budapešti. Sbírání těchto mincí poskytuje cenné informace o politických a ekonomických podmínkách Uherského království v období středověku.

Zobrazené mince jsou nálezy členů klubu lovců historie na lovci pokladu. Všechny byly nalezené pomocí detektoru kovu.