Philip II. Makedonský (359 B.C.–336 B.C.) – coins

Filip II. Makedonský (359 př. n. l.–336 př. n. l.) byl významný panovník starověké Makedonie, který zásadně změnil vojenskou, politickou a kulturní situaci ve starověkém Řecku. Jeho vláda byla klíčová pro upevnění moci Makedonie a položení základů impéria, které jeho syn Alexandr Veliký dále rozšířil.

Filip II. – život a vláda

Filip se stal králem v roce 359 př. n. l. v době, kdy byla Makedonie oslabena konflikty s illyrskými kmeny a vnitřními politickými spory. Během své vlády zavedl několik klíčových reforem:

1. Vojenské reformy – Filip reorganizoval makedonskou armádu, vytvořil známou makedonskou falangu, těžkou pěchotu s dlouhými kopími (sarissy), a posílil jízdu. Tyto vojenské inovace mu umožnily dominovat na bitevním poli a podrobil si velkou část Řecka.

2. Politické aliance a expanze – Filip navazoval sňatkové aliance a politická spojenectví, čímž konsolidoval svou moc a zabránil vnitřním povstáním. V roce 338 př. n. l. porazil sjednocená řecká města v bitvě u Chaironeie a založil Korintský spolek, čímž zajistil makedonskou hegemonii v Řecku.

3. Ekonomické reformy a kulturní patronát – Filip podporoval rozvoj měst a infrastruktury, ražbu mincí a ekonomickou stabilitu. Také financoval umění a architekturu, což přispělo k rozkvětu makedonské kultury.

Filipova vláda skončila roku 336 př. n. l., kdy byl zavražděn během svatby své dcery v Aigai. Po jeho smrti na trůn nastoupil jeho syn Alexandr Veliký, který pokračoval v jeho expanzivní politice a vytvořil obrovské impérium.

Mince ražené Filipem II.

Mince, které nechal Filip II. razit, se staly jedněmi z nejznámějších a nejkrásnějších mincí starověkého světa. Filipova mincovnictví odrážela jeho politickou a vojenskou sílu a představovala jej jako mocného vládce. Mezi nejznámější typy mincí patří:

1. Zlaté statéry – Filipovy zlaté statéry byly velmi cenné mince, které měly obrovský dopad na hospodářství a obchod Makedonie. Na averzu těchto mincí se nacházel portrét Apollóna s vavřínovým věncem, což symbolizovalo božskou ochranu a kulturní prestiž. Revers zlatého statéru zobrazoval dvoukolový vůz (bigu) tažený koňmi, což byla připomínka Filipova vítězství v olympijských hrách v soutěži vozatajů. Tento motiv zároveň symbolizoval vojenskou sílu a rychlost, což byly důležité atributy makedonské armády.

2. Stříbrné tetradrachmy a drachmy – Filip razil také stříbrné mince, které byly hojně používány v obchodním styku a rozšířily makedonský vliv po celém řeckém světě. Tetradrachmy nesly obrazy a symboly související s makedonskou královskou mocí. Averz obvykle obsahoval portrét boha Dia nebo Hérakla, což symbolizovalo spojení s těmito mýtickými postavami. Revers často zobrazoval jezdeckého vojáka nebo makedonskou falangu, což zdůrazňovalo vojenskou sílu.

3. Ikonografie a umělecké zpracování – Filipovy mince byly vysoce kvalitně zpracované a jejich ikonografie odrážela jeho mocenskou strategii. Použití Apollóna a Diovy symboliky na mincích vyjadřovalo Filipovu úctu k tradičním řeckým božstvům a zdůrazňovalo jeho roli ochránce řecké kultury. Vojenské a jezdecké motivy pak sloužily jako připomínka jeho úspěchů a dominance na bitevním poli.

Filipovy mince se staly velmi vlivnými a byly rozšířeny nejen v Řecku, ale také v mnoha dalších oblastech Středomoří, kde sloužily jako model pro mince dalších panovníků. Ražba těchto mincí pomohla financovat Filipovy vojenské kampaně a posílila ekonomiku Makedonie, čímž vytvořila pevné základy pro další expanzi pod vládou Alexandra Velikého.

Mince nalezené detektory kovů od členů lovecpokladu.cz