Že už by se začalo blýskat

na lepší časy ?

Sice nepršelo, jen mžilo a to už mně tak nevadilo, ba dokonce se to tentokrát ani tak nelepilo na boty, jako při minulé hledačce. Vypravil jsem se na stejné pole - velký lán, dosud nepooraný. Dá se až k němu pohodlně autem přijet po zpevněné vozovce, takže ta větší vlhkost ničemu nevadí. Nasměroval jsem trasu mávačky a postupně jsem se dostal až k lesu. Po vytyčeném směru padly nějaké maličké knoflíčky či co to je, nějaká ta olověná plomba jako vždy, spousta brokovek, jakési novodobější projektily a dva měďáčky. Tak fajn, něco přece jen domů donesu. Padl také jakýsi slepenec pravděpodobně mincí, ale ani po očištění z toho nejde nic vyčíst, tak sem je nechal pohromadě. To už jsem se blížil na konec pole k lesu. No a tam to začalo pípat- podél lesa jsem nasbíral dvacet olověných kulí z období napoleonských válek. Tak jsem poodešel zpátky do pole, dobře jsem udělal,kopl jsem sice jen hliníkovou, ale pěkně zachovalou svátostku - udělala radost. Pěkný silný signál - a vylezlo z toho 20 dkg mosazné závaží, po chvilce ještě dvě malá, jen 2 deková. Každé jinak značené.To už mě začala kapsa táhnout k zemi, také ty tři hoďky už mě dost znavily, směr k autu byl jediná touha v tom okamžiku. Delší dobu nic, ani pípanec, už jsem si myslel, že mi nefunguje Terrka.V řadě asi po desteti metrech celkem pět víček fají, asi to tam někdo vyhodil a orba je roznesla po poli. Když padly zase nějaké ty olověné kule, chtěl jsem vypnout mašinku a pozvolna dokráčet k cestě s autem. Ještě pár mávanců a vypínám - říkal jsem si, když přišlo takové nevýrazné pípnutí. Ani se mi to moc nechtělo kopat, ale naposledy, řekl jsem si. No ještě, že jsem to nevzdal. Asi jen v deseti cenťácích jsem vyhrábl prstýnek - a goldík ! Sice trochu pošramocený, doma po očistě jsou tam nějaké dva puncy a v obdélníčku 585 - takže asi jen to "kočičí" zlato, ale je to můj první goldring, takže jej započítávám. Hledačka pro mě tedy úspěšná. Ještě se tam musím příště znovu vypravit, pole zřejmě moc nenavštěvované.