Z učitele Generálem

Z mládí si pamatuji vyprávění o tom, jakej to byl skvělej táta od rodiny, který kladl důraz na kamarádství, čest a odvahu nad něž nic jiného nebylo.. Mužstvo , posádka a celá akademie k Němu vzhlíželi jako Já k morálnímu vzoru..Byl zastřelen salvov pod freskou Sv.Václava s praporem " Nedej zahynouti Nám, ani Budoucím"..... Ze svědectví jeho spoluvězně víme, že těsně před tím, než se jeho tělo sesunulo bezvládné k zemi, podíval se k zamalovanému oknu cely " jakoby s přátelským pozdravem".

Otakar Zahálka začal studovat roku 1902 na gymnáziu v Rokycanech a o rok později přešel na gymnázium v Pelhřimově . Po kvartě přestoupil na učitelský ústav v Soběslavi, který zakončil 24. červen 1910 maturitní zkouškou s vyznamenáním. Mezi lety 1910 a 1914 postupně učil v Dolní Cerekvi , Holicích a Rosicích u Pardubic . V roce 1914 narukoval jako jednoroční dobrovolník k 12. pluku v Čáslavi[1] a po nasazení na ruské frontě v roce 1915 přešel po deseti dnech do zajetí, kde se přihlásil se do československých legií . Zde na přelomu let 1916 a 1917 absolvoval důstojnický kurs a následně byl jmenován praporčíkem a ustanoven velitelem čety. V roce 1918 byl opakovaně povýšen až na kapitána . Do vlasti se navrátil v roce 1919 a zůstal v činné službě, kde zastával různé velitelské funkce a v jejímž průběhu byl povyšován až do hodnosti brigádního generála. V letech 1934 až 1939 byl velitelem Vojenské akademie v Hranicích na Moravě . V roce 1940 odešel do výslužby a nastoupil ve Zlíně zprvu jako vychovatel v kolejích Baťových škol, později od roku 1942 jako úředník v daňovém oddělení Baťových závodů . Do odboje se zapojil již od dubna 1939 a v květnu 1940 se stal třetím zemským velitelem Obrany národa . Počátkem května 1942 byl zatčen, stanným soudem v Brně záhy odsouzen k trestu smrti a popraven zastřelením.[2] Dne 1. května 1946 byl in memoriam jmenován divizním generálem.