Únorová hledačka s Ráďou, Voxem, Miklíkem a Jany

Minulý víkend jsme pátek i sobotu trávili v lese kolem silnice, která byla v pětačtyřicátém obsazena Rusy.

Město, které leží opodál, totiž tvořilo bránu do říše a předpokládaný úprk ustupující německé armády se tu dal téměř s jistotou očekávat. To nejen kvůli hustým lesům, které poskytovaly prostor k nenápadnému přesunu malých skupin, ale hlavně kvůli velmi krátké vzdálenosti z metropole, která odtud leží jen několik desítek kilometrů. Luxovali jsme jen malý úsek podél silnice s mírnými zášlapy hlouběji do lesa. Stopy po Rudé armádě byly naprosto všude. Velké množství ruských a německých nábojů, zbytky techniky a knoflíky tu patří k normálu. Takovej ten klasickej lágrovní bordel. Docela jsem se divil, že určitá místa nebyla hledači až příliš dotčena. Co vypadlo? Chromovaný bajonet na Mausera s plastovými střenkami byl zapíchnutý v zemi, což bylo příčinou jeho celkem dobrého stavu. (Na video se můžete těšit již zítra.) Zinek zde poměrně trpí. Jak feniky, tak i knoflíky jsou dost omšelé. Knofle ze saka diplomata NSDAP jsou toho jasným důkazem. Radostí mi byl odznáček, který ležel u slepičích knoflíků. Mohl pocházet i přímo ze saka. UIVER /DC2/ bylo nizozemské letadlo, které proslavila burleskní událost na závodišti v Albury v roce 1934, při kterém místní rozhlas koordinoval noční nouzové přistání tohoto letounu. Medaili za odvahu jsem nedohledal. Byla zde pouze stužka. Nedaleko odsud ustupovala také ozbrojená jednotka pražského gestapa a Waffen SS, která v lesích narazila na tvrdý odpor Sovětů a byla rozprášena. To místo bude našim příštím cílem.