Stříbro roste venku na polích,zlato v městě na chodníku.

Druhý týden adventu taky nebyl právě skoupý.A to nejlepší jen tak padlo do oka...

  Víte čím se liší oči lovců pokladů ať už jsou to šutráři,scíplináři,detektoráři(dokonce i mrcasníci ;-) ),od očí běžných lidí? Pokud právě nejde kolem krásná ženská tak směrují k zemi.A oči hledačů jsou vycvičené i na nepatrný záblesk kovu povědomých tvarů.

    Poslední čtyři roky mi Fortuna každý rok dala aspoň kousek zlata,snad jako náhradu za absenci zlatonosného toku poblíž bydliště.Napoprvé to byl drobný čtyřlístek,další rok 18 karátová dětská naušnice,vloni přívěsek ke kterému našla manželka o dva kroky dál řetízek,jen letos jsem už myslel,že koupí detektoru se štěstena přestěhovala pod cívku.

   Až v úterý po cestě z odpolední šichty mezi dlažebními kostkami blýskla naušnička o které jsem myslel že je stříbrná.Pod lupou ale na mě nekoukal z puncu zajíc,ale dlouhý zobák...

   Třešničkou na dortu bylo,že do "sklíčka" nešlo rýpnout ani topasem.Takže rubín!

    Víkend na poli byl taky uspokojivý.Grošík Friedricha Ulricha pípnul z povrchu po deštích hezky čitelný ,takže taky "padnul do oka".Škoda že jsem neměl s sebou foťák.Půlkrejcary Josefa II. 1772 a Františka 1812 taky potěšily,jako koneckonců každý nebordelózní nález.

    Moc vás prosím o pomoc s určením mince či žetonu,nebo co to vlastně je na posledních fotkách.A taky vám všem kterým ještě pole nezamrzla přeji ještě hromadu skvělých signálů.      Harymar

Friedrich Ulrich z Braunschweig-Wolfenbüttelu...

...a jeho groschen.

Náušnička bílé zlato s rubínem.

punc

Víkendové nálezy.

Jestli je to někomu povědomé...

...dejte prosím vědět.