Šťastný den drancování Říma přeji! :-D

Hezká připomínka! Kdo měl tehdy štěstí a odešel, dobře udělal. Říše byla na pokraji kolapsu, škubající se ve smrtelné křeči. O 66 let později přišel definitivní konec...

Argill - přesně tak. Ona ta krize trvala svým způsobem už hooodně dlouho nazpět. Dalo by se říct, že v některých aspektech začala už po smrti Marka Aurelia, potom už Řím postupně ztrácel území, na trůnu se leckdy objevil parádní exot, ekonomika už šla v podstatě udržet na vyšší úrovni jedině válkou, atd... napsalo se toho o tom mraky. Ono to zní kapku jako sejčkování a nejsem jediný, kdo ten názor papouškuje, ale nemůžu si pomoct - občas, vlastně čím dál častěji, mám pocit, že se jako Evropa tomu Římu v posledním tažení začínáme v ledasčem podobat. Hlavně, když jsem četl Gibbonův Úpadek a pád říše římské. Ale to je tak na diskusi nad škopkem pěnivce a sem to moc nepatři

jo,jo,je to tak,kolo dějin se pomalu dotáčí.

Ale patří, patří. Je fakt, že u škopku se rozumuje lépe a radostněji, ale s tím římem a evropou kráčející rovnýma nohama do kopru, tam je ta analogie zřejmá i při úplné střízlivosti.

Souhlas