Při výpravě na trouchno.

Nakonec se i zastříbřilo.

Tak nám letos všechno jaksi příliš rychle ubíhá. Jaro se jen trochu zukázalo auž tu máme téměř léto (alespoň podle těch teplot). V polích bylo rychle zaseto a tak jsem se dlouho nikam nedostal. Doma bylo potřeba také honem ponapravit zahradu, včelky, v kovárně práce jako na kostele a než se jeden nadál,včelky nám přnesly první med a při jeho vybírání a následném vytáčení potřebujeme my včelaři také trouchno - ztrouchnivělé dřevo potřebné na vytvoření kouře, aby nás včelky při medobraní příliš neobtěžovaly. Kam jinam na troucho, než do lesa. A když už konečně do lesa, tak detektor sebou.. Všude sucho jak na poušti, trouchno jsem rychle posbíral, naladil detektor a jde se na to. Asi po dvaceti minutách lautr nic, ani pípanec. Tak jsem to šel zkusit na louku hned vedle lesa, tráva nízká, zakže to šlo. Jo, to bylo jiné kafe, poslouchat ty pípance. Z počátku sice jen samé plomby, pak jacísi prckové, několik víček od fájí, no prostě klasika - samé prkotiny. Tu přišel slušnější signál a byl z toho přehnutý odznak střelce ( který se mi doma podařilo celkem úspěšně porovnat). Pak padla soc. dvoukačka, pěkně zachovalá (rok 1974) a když jsem to už balil, cinkla ta stříbrná desetikoruna, o které jsem zprvu myslel, že je to 3 krejcar Františka I, byla úplně černá.Dalo dost práce ji vyčistit do toho stavu, jak je na poslední fotce. Sice nabuzen, že tam bude ještě něco, jsem chaoticky pobíhal po louce, ale když asi po hoďce běhání nic dalšího nepadlo, jel jsem domů. Tak jsem to trochu počistil a teď se dělím o radost i s vámi všemi, co se na to chcete dívat.