Poslední neděle adventu nezklamala.Můj první Pyskoun.Vlastně dva...

Neděle a úterý udělaly docela radost.Díky psí píšťalce však jak komu...;-)

Odteď už nebudu skepticky zvedat obočí u historek o posledním signálu pár kroků od auta.Auto sice nemám ale Poldík byl opravdu poslední signál pár metrů od cesty kde jsem už   pak rozebral detík.Grešlička byla uprostřed pole a konečně si ke mě našla cestu.Takže i poslední adventní týden blýsknul a i když poldův krejcárek byl zelený jak brčál,takže jsem až doma zjistil co že to asi tak je,spokojenost hrubá.Nedá mi nevyfotit je pohromadě i když tady tři z nich už byly.Po stříbrňákovém půstu od konce července snad začnu věřit v kouzlo vánoc...

  Ostatní šrotík a svátostková brož,či odznak (?) taky zavdaly důvod ke spokojenosti.Ovšem moje holky nelibě nesou,že se je snažím vycvičit na signály psí píšťalky...:-D .Ale dělají pokroky.Na písknutí se hned ozývají.Zvýšeným hlasem...

  Jak sleduji venkovní stav,tak asi ještě neoznačím tento příspěvek za poslední a péefko nechám na později.Vždyť co kdyby...? Takže všem co ještě chodí hodně "dárků" pod cívkou  přeje                                                                    Harymar.

Krejcárek a grešlička

Černý polda.

Směs polní,původně mražená...

Milý šrotík...

...a jeho odvrácená tvář.

Knofle a plomba.

Revers.

Adventní záblesky.