Po delší době...

...několik nálezů.

Zdravím váženou hledačskou obec, po delší době jsem se opět dokopal k příspěvku, jednak proto abych přispěl svou troškou, druhak abych si konečně roztřídil své poslední skromné nálezy. Opravdu nečekejte nic převratného, např. stříbro se mi celkem úspěšně vyhýbá už několik měsíců a jak to tak vypadá do jara se nic nezmění. Ale nestěžuji si, naopak. Nálezy zde zveřejněné jsou z několika akciček z nichž ta nejzajímavější byla asi ta první. Asi tak před měsícem jsem se jal vydat na mé oblíbené, malé, stříbro nedávající, přesto roztomilé políčko, abych ho dohledal pro letošní sezonu. Inu na pole jsem přijel, vybalil vercajk, v tu chvíli jsem zaregistroval silnej, ale opravdu silnej západní vítr, což na otevřeném poli není zrovna velká sranda(znáte jistě všichni). Dopadlo to jak jsem předpokládal, dvě brázdy a dost... fakt to nešlo, teda ono by to šlo, ale za jakou cenu, že? Na mysli vytanula otázka co teď, široko daleko jen jeden lesík, kterej už jistě armády hledačů pročesali, jen já ne. Z důvodu toho jezdívám do lesů trošku vzdálenějších, ale ten den jsem ho prostě chtěl dát. No co, aspoň se projdu řekl jsem si. Jak jsem čekal, převážně odpad, nebo nic. Po hodině několik prvorepublikových minciček v jedné díře, asi si myslivec vyndaval kapesník. Pomalu jsem se chystal domů, s tím že udělám kolečko po okraji lesa. Narazil jsem na starou pěšinu vedle níž byl nádhernej plácek jako dělanej na pročesání, osikovej. První co mi padlo do oka byl kus něčeho co připomínalo kus pánve, bylo to napůl přikryto listím. Nedalo mi to a vrátil jsem se , kopat to nemusím tak do toho aspoň kopnu. A on poklop německého ešusu, teda jetej a pěkně. Co tu asi dělá. Co vám budu povídat, došlo k systematickému prohledání kousku onoho plácku, neboť bylo už trochu pozdě. Při prvním signálu jsem kopnul náboj, ostrej a hned vedle ležel hřebínek, odvšivovací, který používala německá armáda, jak známo vši byl velký problém. Ruští vojáci to řešily jednoduše, prostě se holili, holili a holili, kdežto němečtí frajeři rádi licousy, knírky, ofinky, patky atd. Tyto hřebeny se dokonce vyráběly speciálně pro wehrmacht. Nález potěšil, jsem tu asi dobře. Nedaleko byl ještě celťák. Pak přišli náboje, náboje a zase náboje a zase vostrý, jenže do ruského samopalu a k tomu knoflík se srpem a kladivem. Nábojů bylo asi padesát, rozházených na deseti metrech čtverečních. To je divný, že by nakonec Rusáci s německými odcizenými věcmi? A co ty náboje všude kolem. Je fakt, že Rusové na pořádek zrovna nebyli, náboje měli po kapsách a když sáhli pro jeden tak pět jim vypadlo. Ale tohle je moc. Takže to vypadá, že jsem nenarazil ani na německé ani na ruské pozice, ale asi na obyčejný poválečný smeťák. Podotýkám že byla sobota a nohy mě po kopání toho množství těch nábojů bolely ještě ve středu. Nicméně byl jsem spokojen, přeci jen to nejsou Sudety a na válku nenarazím každý den. 

Další nálezy jsou převážně z polí, potěšil především prsten červeného kříže, ale už dost kecání, jestli chcete mrkněte se

                                                                                            zdraví velryba

všehochuť

ešus,hřeben, zmíněný smeťáček...

nějaké ty kolečka

však to znáte...

prsteny, knofle a tak...

olovo

mé oblíbené

s mládětem na lovu, to ještě svítilo slunce