Návrat na "nadějné" pole.

A byl tam !

Když jsem posledně navštívil to "nadějné" políčko, nemyslel jsem si, že se tam vypravím hned druhý den znovu. Jak už jsem řekl, neměl jsem vůbec tentokrát v plánu, že někam půjdu, venkovní teplota téměř smrtelná (pro mě - důchodce - zvlášť). Jaksi jsem ovšem neměl doma stání a cosi mně našeptávalo: "bež tam" ! A tak jsem neodolal našeptávání ( doufám, že to není počínající schizofrenie) a i přes vysokou teplotu se "tam" rozjel. No pot se mě jenom lil, mušky otravně bzučely kolem mých uší, prostě galeje. Hned z kraje pole opět jako posledně začala padat měděná kolečka, bral jsem je všechny, aniž bych je nějak zvlášť prohlížel.Sem tam nějaká ta olověná plomba, nějaké plátky olova - asi do křesadlovek k uchycení křesacého kamene, nějaká ta přezka a olivka z koňských postrojů, padl také pěkný dělostřelecký knoflík, dále ukřižovany bez kříže, poťáček a pak to přišlo - nevýrazný signál - a - stříbrný - můj první- patnáctník Leopolda I. Dnes jej sem nedávám, zatím se koupe v citronce, nějak z něj nejde ten černý sirník stříbrný. Patnáctníček je sice prohnutý a malinko vyštípnutý zrovna u té XV, ale jinak vypadá moc pěkně. Tak příště - až bude v pucu, tak jej sem dám. Jo a asi se "tam" budu muset ještě znovu vypravit.