Nádherně slunná neděle.

Ale zdání klame.

Azurová nedělní obloha neodolatelně vybízela k vycházce do terénu. No tak teplo vypadá úplně jinak, přesto jsem se do té zimy teple oblékl a vyrazil.. Opět na vzdálené pole, které zatím nikdo neosévá, snad až na jaře. I přes teplé oblečení zdání modré oblohy ale silně zklamalo. Na poli obrovský fičák, to jsem si dal. No co, když už jsem vážil tak dalekou cestu, musel jsem tam alespoň ty klasické dvě hoďky vydržet. A tak něco padlo, s prázdnou jsem se nevrátil, ovšem značně promrzlý. Po návratu domů a revizi nálezů jsem zjistil, že nic kapitálního tam není, jen dva malé tenké penízky, jinak převážně knofle, jedna falerka z koňského postroje a malý knoflík se žlutým sklíčkem, pár měďáčků - ovšem po smrti. Jedinné, co mě tentokrát potěšilo, byl krejcárek olomouckého biskupa Leopolda Viléma, sice celkem špatně zachovalý, ale počítá se. Ono za ty dvě poctivé hoďky doslovného zmrzání člověk ani nemůže víc chtít.