Ná pár chvilek venku

Je zajímavý, že počasí nemělo na množství šrotu vliv.

Zdar Lovci,

  píšu, jak se žije tady na konci Polabí v Čáslavský kotlině. Pátek: Ráno hadry a detík do auta, večer před tim mapy... Přejíždím dálnicí z práce pár kiláků navíc, abych se dostal někam za Týnec. Koukám na ofoukaný pole, ale s oranicí. Takže první pakárna jak zaparkovat, ale dal jsem to před zamčenou závoru. Začíná vánice, ale přece se na to nevykašlu. Tam co jsem si nahledal starou cestu, je v lese je pokácíno, tak se tam chvíli šmrdlám větvema, dva pláty z kamen složim klukum zelenejm pod posed, aby měli do soutěže ve sběru. Kulka z muškety, zápalka, kus nějakýho - zelená to - ozdoby z postroje nebo z oděvu (To mě určitě někdo doplní co to je, že jo.), kousek z měděnýho řetězu, a podložka velikosti číslo 128 asi. Ta řvala. Nálezy z louky před lesem. Pak už byla tma. Sobota: To už fouká moc, tak na louku nemůžu. V pátek mě mrzly prsty že to bolelo. Zkouším les naproti. Jdu zřejmě ve stopách fanouška folií z paštik, ale aspoň že to nejsou ty oválky z buřtů. Hliníková lžice potěšila. Patrony.  Hodně zvěře, prasata na mě řvala, přebíhá vysoká. Jdu na pole, ale smetnik hlinik a elektro. Prase to pálí kolem mě, muselo mě obejít, už chápu že je naštvaný. Je to mokrý, to znamená teď zmrzlý, a jak šutr. Pozoruju jak loví ptáci. Cestou zpátky potkávám traktor co táhne štráfku  plnou myslivců, nemám odvahu zmáčknout spoušť (..u foťáku, maj palebnou převahu).  Neděle: Jedu jinam, k vypuštěnýmu rybníku. Zjišťuju, že zase tak uplně vypuštěnej není. Jsou v něm kameny, co dávaj docela vytrvale sporný signály, Tejon má potíže. Ale řešitelný přeladěnim to je. Beru si je domu na zašlapávací testy, abych na to ladil příště líp. Trochu pršosněží. Přecházim na hráz. První pípanec prstýnek, zajíc, číslo nepřečtu, a druhej protektorát kačka. Potom ještě bundesrepublik mince. Co tam dělá kapitalistická plechovka? Nevím. Ještě otvírák a čepička z kola, na pár metrech. Mezitím jsem si naplnil kapsy korunkovým i uzávěry a posbíral trochu šrotu. Unavenej, spokojenej. Dukáty a krejcary a leopoldi to nejsou, ale z toho si nic nedělám.

Líp to fotit neumím, vypadá to na zajíce, číslo nevím

Ta řvala......

Z louky z vánice večer. Kule z muškety, zápalka, kousek řetízku, a to co nevim.

V lesejčku. Na poli moc funělo.

A takhle u nás vykukuje slunce.... Konečně pěkně.

Protektorát koruna

... a tady jsou ty kameny co kvičí tak nečistě. Otvírák se hodí.