Mince z mého depotu III.

Třetí díl seriálu o mincích z mého stříbrného depůtku.

Zdravím obec hledačskou!

Dalšími mincemi z onoho malého stříbrného depůtku jsou tří krejcary Leopolda V. Tyrolského. V uvedeném depotu jsou zastoupeny ve dvou kusech a ve dvou variantách. Obě mince jsou bez uvedení letopočtu.

Varianta A)
avers: uprostřed poprsí Leopolda V.,
po obvodu opis: LEOPOLDVS:D:G:AR:A (koruna panovníka)
revers: uprostřed tři erby,
po obvodu opis:
(část nečitelná X /pravděpodobně DVX/):BVR:C nominální hodnota (3) OMES:TIRO (další část nečitelná.
Jak vidíme, varianta A) má v označení pro Tyrolsko (i). Pokud se týká té nečitelné části, je otázkou, zda tam bylo uvedeno TIROLI:DVX, ale pravděpodobně tam bylo jen TIRO:DVX, neboť delší nápis by se na to místo asi nevešel.

Varinata B)
avers: uprostřed poprsí Leopolda V.
po obvodu opis: LEOPOLDVS:D:G:ARCHD:AVST (koruna panovníka):
revers: uprostřed tři erby,
po obvodu opis: DVX:BVRGVND: nominální hodnota (3) COMES:TYROL:

U varianty B) vidíme, že v názvu pro Tyrolsko, je na minci uvedeno (y). Dle mého názoru je tato varianta nejzachovalejší mincí v předmětném depotu a také mincí nejkrásnější. Nejsem schopen rozhodnout, která varianta je mladší a která starší. Pouze předpokládám, že varianta A), která je opotřebovanější, by mohla být starší.

Dále jsem toho názoru, že uvedené mince mohly být vyraženy nejdříve roku 1625 - viz životopisné údaje níže.

Povězme si něco k samotnému panovníkovi:

Leopold V. Habsburský, chcete-li, Tyrolský, se narodil 5. října 1586 Karlu II. Štýrskému a Marii Bavorské, jako druhý syn. Byl zakladatelem mladší tyrolské větve habsburského rodu. Jako mladší syn byl předurčen k duchovní dráze. Roku 1598 mu bylo přičiněním císaře Rudolfa II., zajištěno biskupství pasovské a roku 1607 obdržel biskupství štrasburské přesto, že nebyl vysvěcen na kněze. Byl sice přísným katolíkem, ale jeho osobnostní vlastnosti duchovní dráhu téměř vylučovaly. Leopold byl hrdé, ctižádostivé a nepokojné povahy a spíše tíhl k věcem zcela světským. Rudolf II., mu byl velmi nakloněn a roku 1609 v rámci odúmrti Leopolda jmenoval prozatímním správcem vévodství Julišského a Klevského, ale tuto správu Leopold téměř nevykonával. Více ho zajímaly tehdejší spory mezi Rudolfem II. a Matyášem a snažil se znich těžit pro sebe. Čím dál víc vtahoval Rudolfa II. pod svůj vliv a nakonec se svým vojskem vtrhl do Čech a částečně zpustošl i Prahu. Tato akce je známa jako vpád pasovských. V podstatě Leopolda a jeho pasovské pozval do Čech již těžce duševně nemocný Rudolf II., snažíc se získat proti Matyášovi nějaké trumfy, ale situace se mu vymkla z rukou. Dalšímu řádění pasovských zabránilo Matyášovo vojsko a zemská hotovost sebraná českými stavy. Tento neslavný vpád byl také příčinou toho, že za Matyášovy vlády byl Leopold u nového panovníka dlouho v nemilosti a s císařem ho usmířil až Leopoldův bratr Ferdinand II. Až poté obdržel do své správy Tyrolsko a další země.
Po Matyášově smrti se snažil pomáhat svému bratrovi Fardinandovi II. v jeho nesnadném postavení. Roku 1619 řídil obranu Vídně proti Thurnovi a v letch 1620-1623 bojoval v Tyrolsku a Alsasku proti vnějším i vnitřním nepřátelům. Během těchto válečných let však nespouštěl ze zřetele i své zájmy a snažil se zbavit pro něj nepohodlných hodností duchovních a získat tituly a panství pouze světské. Po mnoha jednáních přiměl svou neústupností Ferdinanda k tomu, že mu předal Tyroly a další země (1625), načež se vzdal všech svých duchovních beneficií a roku 1626, se svolením papeže, se oženil s Klaudií Medicejskou. S ní měl pět dětí, z toho dva syny, Ferdinanda Karla a Zikmunda Františka.

Životopisné údaje jsem volně převzal z Ottova slovníku naučného.

Inoboediens