lov šlechty na vysokou zvěř

Lov v období baroka, rokoka a secese

  V období baroka (16. - 18. století), rokoka (konec 17. - 18. století) a secese (konec 19. století) se lov na vysokou zvěř stal významnou společenskou a kulturní aktivitou, především v šlechtických kruzích. Lov byl nejen způsobem, jak získat potravu, ale také důležitou příležitostí k prohlubování sociálních vazeb a projevem statusu šlechty. Lov a jeho pravidla

  Lov na vysokou zvěř, zejména na jelena, divokého prasete a srnce, byl tradičně organizován na rozsáhlých pozemcích šlechtických rodin. Lovci, často oblečení v honosných loveckých oblecích, byli vyzbrojeni palnými zbraněmi, jako byly pušky a kozlice. V této době se stále nosilo i brnění, zejména v raně barokním období, kdy bylo zvyklé na koni chránit lovce v případě útoku divoké zvěře. Kromě brnění nosili lovci i kožešinové kabáty a klobouky, které reflektovaly módu doby a zároveň poskytovaly určitou ochranu.

 Palné zbraně:

Mezi nejběžnější palné zbraně používané v této době patřily: Kozlice: Dvoubarevné lovecké pušky, které umožňovaly rychlou střelbu a byly populární mezi šlechtou. Jedoranové pušky: Tyto zbraně byly vynikající pro lov na větší vzdálenosti a umožňovaly vysokou přesnost.

Archeologické nálezy

 Archeologické nálezy z tohoto období často zahrnují různé lovecké artefakty, jako jsou olovněné kulky, které byly zanechány v lesích. Tyto kulky, vyrobené z olova, byly používány v loveckých puškách a jejich výskyt na archeologických nalezištích svědčí o intenzivním lovu v dané oblasti. Dalšími nálezy mohou být zbytky loveckých stanic, loveckých oblečení, či dokonce záznamy o honech v archivech a kronikách. 

Lov v lesích

Lovci často vykonávali lov v lesích, kde byly podmínky pro lov příznivé. Lesy byly pro vysokou zvěř přirozeným prostředím, a tak se zde často nacházely stopy po lovu, jako jsou olovněné kulky nebo zbytky zpracovaných trofejí. V některých případech byly v lesích nalezeny také lovecké štíty a nástroje, které dokládají tradice a zvyky lovců té doby. Lov na vysokou zvěř v období baroka, rokoka a secese byl nejen způsobem získávání potravy, ale i důležitou součástí šlechtického života, obklopeného ceremoniemi a tradicemi. Archeologické nálezy z této doby nám poskytují cenné informace o lovecké kultuře, zbraních a technikách, které byly v té době používány, a odhalují tak fascinující příběh o vztahu šlechty k přírodě a zvěři.

  Lovu zdar veci neživých ale! Preje Marťas