Pěkné to máš,gratulace a palec
Listopadový listopad 2
..dokončení...
...po "kulturní" vložce s hromadou nicneříkajících fotek je tady tradiční hromada téměř nicneříkajících fotek. Zákopáček jsem nenašel teď, ale v šuplíku po létě. Bylo to jakési nevzhledné koelčkjo, které jsem chtěl vyhodit. Ale v poslední chvíli ho přejel kartáčem a začalo vykukovat zdobení. nakonec se vyklubal mini (vážně nevím na čí prst to vlezlo...max. na dětský) zákopáček 1914-1916. Zadařila se mi i patriotika (pokud to je) a nějaké další drobnosti. Takže docela spokojenost...jen to počasí, kdyby přálo. Merlin
Post
Knoflíky :
4x 18-19, Francouzská armáda za napoleona,
AB 17a18, armáda ČSR, 2x AB 17a18, asi není knoflík - srdce od zvonku ???
v levo dole nepoznám a v pravo je knoflík ze 17 století.
AB = arsenbronz.
První plomba je obchodní soukromá, druhá je z Maďarského mlýna, třetí je RU poštovní.
to-je-pěkná-směsice...super kámo, díky podzime za poslední pěknej víkend
Krejcare, to není Merlinova mateřština, to „koelčkjo“, ale on chudák pouze prezentuje něco, co už se událo kdysi dávno a je to téměř zapomenuto, díky té spoustě prachu, kolik ho na to napadalo za ta desetiletí. Ale máte štěstí, já to vím opět úplně přesně, jak to tehdá bylo. To bylo tak:
Náš první president, tatíček Masaryk, miloval naši národní píseň "Ach synku synku", to je o něm celkem známo. A že nebyl holdovač alkoholu, tak se jednou při oslavě jeho narozenin stalo, že po nedostatku tréninku, náš pan president celkem brzy přebral. V kruhu svých přátel, včetně učených akademiků, se jal opět notovat svou oblíbenou „Ach synku synku“, načež ostatní se spontáně přidali, jednak z rozjařennosti, druhak z pokryteckosti, aby se zavděčili. Když došlo při notování na ..“kolečko se polámalo“….tak najednou CHRUP a bylo to !!! No a dál nešlo zpívat, protože to bylo rozbitý. Páni presidentovi kolegové se ve své rozjařennosti jali ihned opravovat rozlámané kolečko, ale vzhledem k jejich vzdělání, praktickému neumu umocněnému momentální indispozicí se stalo, že kolečko sice poskládali opět dohromady, aby se mohlo dále zpívat, ale ne už do původního tvaru, ale trošku se jim to prohodilo a vzniklo z toho to „KOELČKJO“. Tehdá se o tom vědělo, ale protože nebylo zrovna dvakrát moudré, zesměšňovat presidenta, upadla tato příhoda celkem brzy v zapomění. No a vidíš, Merligor jí opět po létech oprášil. Budiž mu za to dík. Nebýt jeho, tak i takovéto perličky naší národní tradice upadnou v úplné zapomění. Díky Merline....
Add post
You must subscribe to post. If you do not have an account on this site yet, sign up.