Konec dobrý všechno dobré aneb jak věřící Tomáš předpovídal nevěřícímu Traxxasov

TOLAR MAXMILIAN JOSEF II BAVORSKÝ 1757

Konec dobrý všechno dobré aneb jak věřící Tomáš předpovídal nevěřícímu Traxxasovi Nazdar všichní, jak se máte v novém roce? Já mám pro vás opět jednu takovou naší příhodu, jak už se nám to s Tokajem vespolek poslední rok stává. Po vánočních svátcích a poviných návštěvách se domlouváme s Tokajem, že půjdeme letos po relativně velmi úspěšném roce, naposledy zkusit štěstí, jak říká Krejcar, tam do Tokajova-do Mordoru. Když všude svítí sluníčko a je teplo a nefouká, pište si, že v Mordoru je nejméně o 3-4 stupně méně, což je v zimě už sakra znát, a fičí, že meluzína ti v hlavě vytváří jekot, kam se na to hrabe manželka a prsty tě zebou, že bys nejraději použil instantní ohřívák, ale ten je pořád menší a menší, že když už potřebuješ nutně otevřít kohout z důvodu úlevy, tak ho nemůžeš v kalhotech najít. Přihrkali jsme k naší poslední lokalitě a zkonstatovali, že škodná si nevybírá a asi je přemnožená a bylo by třeba jí regulovat, jako to dělají myslivci. Jamky sem tam, tam sem. Na téže lokalitě jsme byli ve třech už na konci léta a měli jsme tam opět zážitek, jak říkaj kluci, s tebou se nenudíme, asi to přitahuješ, jinak se nám to nestává. No na konci léta na témže místě, před hledačkou, kouříme, pijeme a svačíme u auta na na polní cestě u kravína a já koukám, při nahýbání si z flaši, že po nebi plachtí kluzák, ale nějak divně. Bral to kurevsky rychle dolů a za kopec a už se neobjevil. Křičím na kluky, hele-koukejte, zahlídli až ten konec, když zmizel. Bylo to v období těch bláznů a jiných příhod, jak už jsem psal v létě, takže kluci kvitovali, že se mnou se fakt nenudí. No než jsme tenkrát přemávali ten lán pole, tak už kluzáka odváželi, vypadalo to, že rozebraného více, než by bylo potřeba, takže asi trochu kraksna. A tehdy na konci hledačky, u auta se opět objevila podivná osůbka, bezdomáč, nalitej, no nikdo bychom se nenadáli, že v takový prdeli na samotě u kravína, se s tímhle potkáme, a přisedl si k nám k autu a opět to bylo takové ? no co budu povídat, prostě se nenudíme. No zpátky k reálu a současnosti, na témže místě v jinou dobu- v současnosti, krásná fráze z Mrazíka, po ujití lánu cesty lánem s Tokajem, jsem už deprimován nejen tím, že to jeteliště nic moc nedává, ale i jakousi mojí hledačskou recesí, kdy už dlouho mi nic kloudného nepadlo. Nojo, panáček je rozmlsán, občas říká Tokaj. Je fakt, že na začátku hledačky jsem rozverně hlásil, že by dneska mohl padnout stříbrňáček a nemusel by bejt malej, že bych se nezlobil, kdyby byl velkej. Jenže euforie se postupně vytratila a když mě ve třičtvrti pole viděl Tokaj, tak povídá, počkej, budeme na konci a třeba sedlák hnojil z druhý strany a něco pěknýho padne. Já se jen ironicky nahlas zasmál a prohodil něco v tom smyslu, když myslíš?.. No jsme na konci lánu jako kráva, počasí si s náma hraje, po předchozím Mordorském útlumu, zkouší vystrčit pár lůčejů na obzoru za sudetským městysem na konci dne, ale vypadá to spíše, jako by se blížil konec světa, takové to sinavo. Úplně odevzdán beznaději, mířím šreko na kraj pole a máchám už jenom automaticky, když v tu chvíli, jak už to bývá, když to nejméně čekáš, signál jako KRÁVA. Rejpnu Blackádou tisíckrát naučeným grifem a vyběhne krom drnu i pěknej kulatej odvalek, až moc kulatej a přesnej a malej, mávnu a je to v něm. Říkám si, to bude metál, podle velikosti. Beru do ruky, obrátím a ?????..a už mi svítá a nemůžu uvěřit, je to ON??.řvu jak na lesy, teda na pole, tancuju a běhám dokola??Tokaj přestává mávat a volá, je to na cigáro? A já řvu, že na celou krabku, teda na celej karton?.Jde ke mně a já říkám hádej a on odpovídá?TOLAR? Jak to ten filuta uhád? No po tom, co jsem byl v létě u toho, když ho kop druhej kamarád a válel se po zemi na zádech, tak jsem chtěl se válet taky, ale zbytky příčetnosti mi řekli, že nee, ten marast na zemi byl echt fuj tajbl. V tu chvíli, jakoby někdo tam nahoře řek ?a dost?..zbyla jen kratičká chvilka na promáchnutí oklolí a už se přihnala taková slota, že než jsme došli k autu, tak jsem byl i v naimpregnovaném maskáči skrz. Po cestě říkám Tokajovi, že už mi to teče i přes kapuci za krk a pod bradu a on na to?..to dneska vydržíš, ne?........a smál se a měl pravdu. No nakonec jsme dali u Tokaje v boudě bez topení večerní kávu, jak už to bývá zvykem a já jel domů tak prokřehlej, že jsem nemoh udržet klíček od zapalování, ale hřálo mě vědomí, že přece jen padla další meta, jak říká Tokaj. Těm co to dočetli až sem, děkuji za jejich výdrž. Zdraví traxxas PS: to pokřtění na ksichtu Maxmiliana není ode mě, asi se o to postarala zemědělská technika.

Porovnání tolaru Maxmiliana Josefa III Bavorského 1757 s 10kr FJI a 1kr Karla VI 1726

srovnání druhá strana

tak to je on, průměr 41,60 – 42,40 mm

tlouštka 2,35 mm

váha 27,02 g