Jak se učí omladina

Generační výměna v hledání artefaktů a minulosti

                                                               Mládí vpřed

    Jak už tady na lovcích kdysi poznamenal sám veliký vůdce, tak největší legrace při hledání je s drobotinou či s trošku odrostlejšíma děckama. Ona ta jejich fantazie opravdu nezná mezí a jsou schopný v těch svých hlavičkách vyprodukovat neuvěřitelné množství nápadů a představ.Nejinak je to i u mě a mého klučiny. To je taky jeden z důvodů, proč ho sebou beru, protože po pravdě řečeno, je to jen taková odlehčenější zátěž, ale to mu raději neříkejte :-)

       Samozřejmě , že na každém začátku lovu či výpravy ( každý ať si vybere dle svého gusta ) probíhá nezbytná diskuse, s které podotýkám nelze utéct, kdo co najde a kolik.Tolikrát jsem to chtěl odbýt pár slovy či mávnutí rukou, ale zkusili jste to někdy někdo se svými dětmi? Absolutně bez šance, rozeberou Vás na šroubky a nakonec ani nevíte, kam jste chtěl vlastně jít a kde hledat.

        To je ale ta příjemnější starost.horší ovšem je, když se doma něco , pro Vás samozřejmě bezvýznamné, ale pro prcka smrtelně nezbytné, zapomene.Tak to je doslova malér.Nedej bože, aby došla limonáda nebo oplatky! To se pak dá srovnat jen s tsunami :-).Pak však musí nastoupit dospělácká improvizace, která musí být věkem a zkušenostmi doslova větrem ošlehaná, aby jí nic nerozhodilo.Přicházejí " pohádky " o pokladech :-).

       Je snad jasný, že si nemůžu jen tak honit triko, protože to by mě mladej hned odpálkoval jednou ranou, ale zdroj musí vyznít vcelku důvěryhodně a zvláště, když to začne tak říkajíc pod cívkou cinkat.To se pak krásně zapomíná na jídlo i pití, i na to, že před chvílí ještě byla zima a boleli nožky.Vše je zapomenuto, hledá se depot :-)!To pak pro tatínka nastává ten blažený klídek na jedno cigárko, malou kávičku s termosky a kocháním se střídavě krajinou a druhým okem na kopajícího špunta.To je pak křiku a radosti, když se objeví nějakej ten šmuk.Co na tom, že stojí za starou bačkoru.Důležité je to, že jsem ho našel JÁ ( myšleno kluk )!

       Je dobojováno.Hlava je plná zážitků, v kapse cinká pár vykopaných pokladů a může se jet domů.Pardón, ještě se musíme cestou stavět na nezbytnou prezentaci u babičky.Ta z toho přeci taky něco musí mít:-).Doma už je pak jen klídek a občas jen musím poradit, jak co čistit, co nechat tak jak je a co vymáchat ve špenátu.

      Jedno musím ale podotknout.Ať je to jak je to, věrnějšího parťáka pro lov, bych těžko našel.Proto beru Lukyho všude, kde to je jen trochu možné, nijak se tomu nebráním.I když někdy to hledání s ním, je doslova očistec :-D

       Lovu zdar a všem " pinďourům", které berete sebou na hledání přeju, ať jim to cinká stejně tak, jako mému klukovi :-)

Všimněte si té skvělé obouruče, ani Lendl jí takovou neměl :-)

trošku do kopečka, ale když se to umí správně povzbudit, tak jde všechno a bez reptání :-)

Tak tohle je tzv. Hraboš polní, pro tuhle lokalitu obzvlášť vybarvený kousek :-)

čas na malou siestu....kochám se :-)

A tady jsou ty víkendové poklady, které nám náš